Publikace k zemědělskému suchu ke stažení

"A proč máme sucho? Mění se klima, roste teplota, tím se zvyšuje výpar a spotřeba vody rostlinami. Takže i proto máme sušší epizody i při normálních srážkách. A stav naší krajiny a půdy suchu na mnoha místech napomáhá. Dá se s tím něco dělat?"

To jsou slova z úvodní části publikace Zemědělské sucho v České republice – vývoj, dopady a adaptace, kterou ve spolupráci s širokým autorským kolektivem napsal prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D, z Mendelovy univerzity v Brně a vydala Agrární komora ČR. Publikace je nyní zdarma ke stažení na stránkách projektu Intersucho. Připomíná, že sucha se v českých zemích objevovala i v hluboké minulosti, například na jaře roku 1121 bylo podle Kosmovy kroniky v Čechách takové sucho, že na polích uschly plodiny. V roce 1262 bylo velmi suché a horké jaro i léto. V důsledku toho ozimy i jařiny zašly, byla neúroda ovoce i vinných hroznů, připomíná zase jiný zdroj.

Kniha dále racionálně popisuje přednosti a rizika skleníkového efektu, možnosti monitoringu a predikce sucha a jeho příčiny a dopady. Zabývá se také ve velké míře adaptačními opatřeními. Upozorňuje, že zemědělské sucho je důsledek interakce mezi klimatem a půdním prostředím. Půda dokáže v sobě pojmout obrovské množství vody a její význam v koloběhu vody je s nástupem klimatických extrémů stále rostoucí. Zemědělská půda zadrží více vody než většinou chudší půdy lesní. Publikace ale upozorňuje, že kvůli ekonomickým vlivům klesly mezi hodnocenými lety stavy hospodářských zvířat a v mnohých oblastech se v současnosti hospodaří bez živočišné výroby. S vymizením této složky hospodaření poklesly zákonitě také plochy víceletých pícnin a množství vyprodukovaných statkových hnojiv. Tyto změny v důsledku negativně ovlivnily půdu a retenci a infiltraci vody, neboť negativně působí na fyzikální stav půdy, biologické oživení i stabilitu půdní struktury. Takto poškozená půda pak opět přispívá k akceleraci negativ zemědělského sucha.

Dalším problémem je utužení půdy. Publikace připomíná, že kvalitní černozem je při optimálním stavu schopná zadržet až 360 l/m³, degradace půdy však retenční prostor snižuje (eroze, dehumifikace, acidifikace, utužení – tvorba nepropustných vrstev) a mění poměr dostupné a nedostupné vody (utužení a změna poměru pórů). Publikace také připomíná, že za posledních sto let se zemědělská obhospodařovaná produkční plocha (především orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty) snížila o 1,6 mil. ha. V roce 1918 se zemědělsky hospodařilo na 5,1 mil. ha. V roce 2017 činila obhospodařovaná zemědělská půda jen 3,5 mil. ha.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *