Zemědělství se mění rychleji

Konference Racionální použití hnojiv, kterou v závěru minulého roku uspořádala online Česká zemědělská univerzita v Praze, se věnovala řadě nových postupů v hnojení. Hovořilo se například o nanohnojivech a roli mikrobiálních biostimulantů ve výživě rostlin, ale také o výhodách moderní techniky. Zajímavé možnosti nabízí zonální aplikace hnojiv a dalších látek.

Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., z České zemědělské univerzity (ČZU) popsal praktické výsledky pokusů se zonální aplikací hnojiv. Upozornil, že je třeba si uvědomit, že tyto systémy jsou vždy spojeny se zásahem do půdy. Tím se přímo ovlivňují nejen teplotní a vláhové podmínky, ale vytvářejí se například preferenční toky pro pohyb vody. „Zpracováním půdy v ní vytváříme zóny, které zbržďují pohyb vody a stabilizují tak po delší dobu fungování vody v půdním profilu. Provádějí to v místě, kam se ukládají třeba hnojiva a pomocné látky. Cíleně je tak možné ovlivňovat vývoj kořenového systému. To je důležité z pohledu přizpůsobení se suchu,“ uvedl Ing. Brant.

Zonální aplikace by mohlo podle něj využívat i ekologické zemědělství a jsou také jednou z cest, jak snížit aplikace dotčených látek na plochu. Lze tak snížit jednak únik živin do vzduchu, zejména dusíku, ale i negativní dopad působení hnojiv na půdní strukturu. „Potřebujeme mít stabilní povrch půdy, aby byla schopna přijímat srážky a propouštět je dolů,“ upozornil. Zonální aplikace se uplatní se i při současném pěstování dvou plodin na jednom pozemku zároveň. Obor se velmi rychle rozvíjí, nejedná se již jen o hnojení pod patu, ale o aplikace při podmítce, zpracování půdy nebo při kultivaci během vegetace.

Ing. Brant prezentoval zkušenosti z praxe, kdy se například při přípravě půdy technologií strip-till ukládá hnojivo do příslušné hloubky pro počáteční start řepky. Zároveň se pěstuje v meziřádku pomocná plodina, třeba luskovina, která je schopná během podzimní vegetace připravit 40–50 kg N/ha, které následně využije řepka během vegetace. Tuto pomocnou plodinu ale nemá smysl hnojit. Výnos řepky v roce 2020 v kultuře s pomocnou plodinou a s využitím cíleného zonálního hnojení dosáhl na velkých plochách 5 t/ha, uvedl doc. Brant. Dodal, že při využití pásového postřiku herbicidem, ale i insekticidem, lze ušetřit 40–60 % dávky. Postup lze využít u širokořádkových plodin, ale také u obilnin setých na 30 cm.*

Celý článek vyšel v Úrodě č. 5/2021.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *