Zásoba dusíku v půdě a její vlhkost na začátku jara

Na začátku letošního jara zůstává stále vysoké relativní nasycení půdního profilu do hloubky jednoho metru vodou, které je na většině území vyšší než 90 % (zdroj: Intersucho). To komplikuje přihnojení ozimů dusíkem, kde po přejezdu aplikační techniky může docházet k poškození půdy a zároveň hrozí riziko ztrát dusíku z půdy vyplavením a povrchovým smyvem nitrátů, popř. denitrifikací.

Na základě údajů z www.agrorisk.cz je stále příjem živin z půdy včetně dusíku rostlinami nízký a tento stav se zlepší zřejmě až koncem tohoto týdne. Vzhledem k nižšímu obsahu Nmin v půdě po zimě (pod řepkou je méně než 25 kg N/ha do hloubky 0,6 m včetně porostů přihnojených na podzim) byla již většina porostů ozimů přihnojena nižší dávkou dusíku, některé porosty řepky v teplejších a sušších oblastech, již dvakrát. Zbývající porosty s horším stavem půdy jsou přihnojovány v těchto dnech po nočním promrznutí povrchové vrstvy půdy. Přihnojení ozimů vyšší dávkou dusíku (nad 60 kg N/ha) je na podmáčených půdách a při minimálním příjmu dusíku z půdy rostlinami stále rizikové.

 Obsah vody a Nmin v půdě

Během podzimu a zimy došlo k nasycení půdy vodou a zásoba vody v půdě na začátku jarní vegetace patří mezi největší v posledních letech (graf). Podobná situace však byla také v roce 2017, kdy následoval srážkově příznivý březen a duben a bylo zjištěno jedno z nejvyšších využití dusíku z regeneračního přihnojení ozimé řepky a pšenice. Ale pak přišel na řadě stanovišť suchý a teplý květen a červen, což mělo nepříznivý vliv na dosažené výnosy některých plodin. Situace s půdní vláhou na začátku jarní vegetace v loňském roce byla většinou horší, k tomu přišly pozdní vegetační mrazy a suchý duben, přesto v důsledku následujících srážek byly dosaženy v našich polních pokusech vyšší výnosy ozimé pšenice než v roce 2017.

Na dalších grafech je znázorněn obsah Nmin v půdě před zimou a po zimě při odběrech ze stejných honů v zemědělských podnicích ve středních Čechách a na Vysočině. Převážná část dusíku je v nitrátové formě. Během zimy došlo k jeho vyplavení do spodnějších vrstev. Nejméně Nmin je většinou v orniční vrstvě půdy a více dusíku je ve spodních vrstvách. Přitom vyšší obsah Nmin v půdě do hloubky 0,6 m byl zjištěn při odběrech z více provozních honů na Vysočině než na úrodnějších půdách ve středních Čechách, což bylo způsobeno větším počtem honů s organickým hnojením na Vysočině, po kterém došlo v podzimním období k nárůstu množství minerálního dusíku v půdě (nejvíce po hnojení digestátem a kejdou). Po dobrých předplodinách a orbě se dá předpokládat větší množství minerálního dusíku ve spodních vrstvách půdy, což by se mělo příznivě projevit např. na vyšším obsahu bílkovin v zrnu ozimé pšenice. Také Ing. Chochola se spolupracovníky z Řepařského institutu zjistil při odběrech půd před setím cukrovky (z přibližně 40 lokalit) v půdní vrstvě 0–0,6 m 49–76 kg N/ha a v 0–0,9 m 98–117 kg N/ha a na základě těchto údajů doporučuji k cukrovce aplikovat 80–100 kg N/ha.

Kromě hnojení ozimů, které především v teplejších oblastech byly už z větší části přihnojeny, je třeba v letošním roce věnovat pozornost také jarnímu ječmenu. Vzhledem k pomalému prohřívání půdy a většinou nízké zásobě Nmin v ornici je třeba zejména při pozdějším setí aplikovat vyšší dávku dusíku (60 kg N/ha) před setím, a to i po dobrých předplodinách, případně brzy přihnojit u již zasetých porostů dobře rozpustnými hnojivy. Na rozdíl od jarního ječmene je kukuřice schopná využít vyplavený dusík z větších hloubek půdy včetně nevyužitého N po předplodinách s nízkými výnosy nebo po organickém hnojení a celkovou dávku dusíku není třeba ve srovnání s předcházejícími roky i při nízké zásobě Nmin v horní vrstvě půdy zvyšovat.*

Příspěvek byl zpracován za finanční podpory projektů MZe ČR (NAZV QK1910338 a RO0418)

Ing. Pavel Růžek, CSc.,

Ing. Helena Kusá, Ph.D.,

Ing. Radek Vavera, Ph.D.,

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *