Z rýžových slupek lze těžit oxid křemičitý

Rýže setá je nejdůležitější obilovinou světa. Podle některých zdrojů zajišťuje hlavní příjem potravy pro asi čtvrtinu obyvatelstva zeměkoule. Jiné údaje ale uvádějí, že stejné postavení má rýže pro polovinu obyvatel naší planety. Její využití pro lidskou výživu je tedy klíčové. Během několika tisíce let, kdy je rýže zemědělskou plodinou, našla své uplatnění i v dalších oborech lidské činnosti. Jednou z posledních je možná získávání oxidu křemičitého.

Metodu, jak z rýžových slupek získat přírodní oxid křemičitý, vyvinuli vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL). Látku, která se používá v různých odvětvích průmyslu od potravinářství až po výrobu automobilových pneumatik, dokážou získat úsporněji a také ekologičtěji, než to umí klasická výroba technického oxidu křemičitého. Technologie využívá jako zdroj oxidu křemičitého zemědělský odpad a získala už patentovou ochranu nejen v Česku, ale také v Japonsku.

„Rýžové slupky, z nichž se nanočástice látky získávají, jsou největším celosvětovým zemědělským odpadem – jeho produkce dosahuje každoročně řádově stovek milionů tun,“ doplnila spoluautorka patentu, proděkanka strojní fakulty doc. Ing. Dora Kroisová, Ph.D. Slupky se podle ní obvykle likvidují vyhazováním do řek nebo ještě hůře spalováním, které je problematické, protože při něm vznikají nežádoucí zplodiny.

Patent na získání oxidu křemičitého z rýžových slupek není ale jediným, který vědci z liberecké univerzity mají, k neznámějším patentům patří třeba výroba nanovláken. Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) se TUL umístila na pátém místě mezi českými organizacemi s nejcitovanějšími patenty a mezi univerzitami je na prvním místě.

 

Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 3/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *