Výzvy pro pěstitele cukrovky

Uplynulý rok nelze hodnotit z pohledu pěstitelů cukrovky jako příznivý a to hned z několika důvodů. Na většině území se porosty vypořádávaly s nadbytkem srážek v druhé polovině vegetace a především s výskytem cerkosporiózy. Rok 2020 byl také posledním rokem, kdy bylo možné využít účinnou látku desmedipham k ochraně cukrovky vůči plevelům. Celkově se tak komplikuje pěstování této plodiny.

Jednou z akcí, které společnost Bayer CropScience uspořádala online formou v letošním roce, je také seminář zaměřený na cukrovku. Akci s názvem Bayer ExpertForum, jejíž tématem byly inovace v ochraně cukrovky vysílala TV Zemědělec. Jedním z přednášejících na této akci byl Ing. Jaromír Chochola z Řepařského institutu, spol. s r. o.

Podle Ing. Chocholy přinesl rok 2020 pěstitelům cukrovky velké zklamání. „Zklamání můžeme být z výnosů a především z jakosti řepy. Cukernatost na Moravě byla v průměru patnáct procent. V Čechách lehce přes 16,5 procenta, ale všude to bylo o dvě procenta méně, než na co jsme zvyklí,“ vysvětloval zástupce Řepařského institutu. Tuzemské řepařství a cukrovarnictví tak přišlo asi o miliardu korun.

Hlavní výzvou pro ročník 2021 je podle Ing. Chocholy zvládnutí cerkosporiózy, což se v roce minulém nepodařilo. To je problém, který vnímají po loňské sezóně moravští i čeští pěstitelé. V Čechách, především těch severozápadních, byly i jiné příčiny poklesu výnosů a zhoršení jakosti bulev. V této oblasti bylo i v roce 2020 sucho a škody způsobovalo pokračující přemnožení hrabošů.

 

Časovaná bomba

„Do tohoto roku vstupujeme bez účinné látky desmedipham a řady fungicidů. Česká republika si musí zvyknout na herbicidní ochranu bez účinné látky desmedipham. Je možné to zvládnout, ale určitě se jedná o komplikaci. Pozitivní zprávou je, že zdejší pěstitelé mají opět pro letošní sezónu výjimku na osivo mořené neonikotinoidy, ale insekticidní ochrana cukrovky zůstává dál časovanou bombou,“ upozorňoval Ing. Chochola.

Představitel Řepařského institutu připomněl, jak v loňském roce pomohla porostům cukrovky již zmiňovaná výjimka na moření osiva neonikotinoidy. „Loni přišel hned po zasetí velmi suchý a teplý duben. Na záhřevných půdách se množili dřepčíci. Na porostech, které nebyly mořeny neonikotinoidy způsobily výrazné škody během velmi krátké doby,“ popisoval Ing. Chochola. Během května mohli pěstitelé zaznamenat nálet mšic. V případě slabšího moření bylo třeba proti nim zasahovat další aplikací insekticidů. Příklady, jak komplikovanou situaci měli pěstitelé bez možnosti moření neonikotinoidy najdeme na západ od našich hranic. „Ve Francii, Anglii či Německu zaznamenali pěstitelé silné nálety mšic a došlo k masové infekci rostlin virovými žloutenkami. Ta způsobila pokles celkových výnosů o třicet procent,“ uvedl Ing. Chochola s tím, že reakcí na tuto situaci dostala téměř celá Evropa, zatím mimo Nizozemska a Švýcarska také výjimku na moření neonikotinoidy.

 

Málo účinná ochrana

Jak řekl Ing. Chochola, hlavní příčinou nižších výnosů především na Moravě i v Čechách byly v loňském roce cerkosporióza. Především na Moravě se k tomu přidaly i velké srážky, kdy během srpna, září a října spadlo mnohde trojnásobek dlouhodobého normálu pro toto období. „Tak zvaná epifytie cerkosporiózy stála pěstitele už v roce 2019 na Moravě nejméně deset tun po hektaru z konečného výnosu. V Čechách to způsobilo snížení asi o patnáct tun z hektaru méně v roce 2020. Jen v Čechách a jen pěstitelé přišly kvůli výsledkům sklizně cukrovky o 500 tisíc tun řepy a tedy 350 miliónů korun,“ uvedl Ing. Chochola a dodal, že fungicidní ochrana byla intenzivnější než kdykoli před tím a přesto byla téměř neúčinná. „Zemědělci tak na mnoha místech bez výraznějšího efektu vynaložili asi 2500 korun na hektar.“ Sečetlo se více vlivů, konkrétně stále omezenější sortiment fungicidů a dále rezistence vůči zbývajícím prostředkům. Podle Ing. Chocholy se projevilo i nedostatečné zásobení trhu od dodavatelských firem a potom také absence výzkumu přesnější signalizace infekčního tlaku.

Silný výskyt cerkosporiózy způsobil, že řepa během září a října téměř nepřirůstala. Ing. Chochola srovnával situaci loňského roku s rokem 2017. Tehdy byl podzim mokrý podobně jako loni. Chrást byl ovšem zdravý a přírůstek během podzimu byl přes 20 t/ha. V roce 2020 ho cerkosporióza srazila na 6 t/ha.

Řepařský institut se snažil najít příčinu toho, že fungicidní ochrana nebyla v loňském roce tak účinná, jak by pěstitelé potřebovali. „Zjistili jsme, že efekt fungicidů byl paradoxně nižší na polích se silnějším napadením cerkosporiózou. V posledních letech jsme si zvykli na odstup mezi jednotlivými ošetřeními asi tři týdny, ovšem to bylo v roce 2020 příliš. Na rychle se rozvíjející chorobu nebylo ošetření fungicidů již účinné,“ hodnotil Ing. Chochola. Doplnil, že v loňském roce se projevila odrůdová citlivost k cerkosporióze.

 

Jak postupovat letos

Co tedy udělat lépe v roce 2021? „Rozhodující loni bylo načasování jednotlivých zásahů. V srpnu, kdy byl tlak cerkospotiózy největší bylo třeba zkrátit odstup mezi aplikacemi na 14 dní a v praxi také chybělo jedno ošetření po polovině září. Bohužel v té době už byly fungicidy beznadějně vyprodané,“ uvedl Ing. Chochola.

Podle zjištění Řepařského institutu byly vynechávky a chyby v pokrytí fungicidy, což se týkalo rohů pozemků a souvratí, významným zdrojem infekce. To se výrazně podepsalo na zkracování působení fungicidní ochrany. V následujících sezónách proto doporučuje zaměřit výběr pěstovaných odrůd na odolnost vůči cerkosporióze. Ing. Chochola ve své přednášce také doporučoval, aby se pěstitelé předzásobili fungicidy na tři aplikace. Dále je třeba pečlivě kontrolovat zdravotní stav porostů v srpnu a září a při nárůstu infekce okamžitě zasáhnout. Jak dodal Ing. Chochola, v rámci výzkumu je třeba v budoucnu hledat přesnější signalizaci cerkosporiózy a s tím související způsob načasování postřiků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *