Významné znaky pšenice a jejich vliv na rezistenci k fuzarióze klasu

Fuzariózy klasu patří mezi závažná houbová onemocnění. Nejvíce sledovaným a rozšířeným mykotoxinem produkovaným patogeny z rodu Fusarium je deoxynivalenol (DON), rod Fusarium je však schopen produkovat řadu dalších mykotoxinů. Rostliny se infekci patogeny z rodu Fusarium brání různými mechanismy, které jsou vyvolány jako aktivní reakce na napadení. Existují však také tzv. mechanismy pasivní rezistence.

Jak informuje v článku v časopise Úroda (11/2021) Ing. Jana Chrpová, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně společně s kolektivem dalších autorů, jedním z mechanismů pasivní rezistence je výška rostliny, která umožňuje uniknout přirozené infekci šířící se z rostlinných zbytků na povrchu půdy (Mesterházy 1995). Pozornost v souvislosti s rezistencí k fuzarióze klasu je věnována i dalším morfologickým vlastnostem pšenice (osinatost). Vzhledem k tomu, že u rostlin existují vztahy mezi pigmentací a odolností vůči nepříznivým okolním podmínkám, sleduje se i vztah mezi barvou zrna, popřípadě celého klasu, a odolností k fuzarióze klasu. Pšenice setá se vyskytuje ve čtyřech základních varietách: lutescens – s bezosinným či osinkatým klasem bílé barvy; milturum – s bezosinným či osinkatým klasem červené barvy; erythrospermum – s osinatým klasem bílé barvy; ferrugineum – s osinatým klasem červené barvy (Špaldon a kol. 1986).

Vztah morfologických vlastností pšenice a rezistence k fuzarióze klasu studovali autoři článku s cílem získat nové poznatky využitelné v zemědělské praxi i ve šlechtění. Pro hodnocení byla použita kolekce odrůd a linií pšenice (celkem 273 vzorků) původem z České republiky (Československa) i z Evropy. Jedná se o dostupné aktuálně pěstované odrůdy, vybrané perspektivní šlechtitelské materiály a o genotypy z genové banky. Hodnocení rezistence k fuzarióze klasu se uskutečnilo ve dvouletých polních pokusech (2019 a 2020) s umělou infekcí.

U sledovaného souboru odborníci zjistili průměrné hodnoty symptomatického hodnocení 4,25 a obsah DON 74,9 mg/kg. Nejnižší obsah DON (<10 mg/kg) byl zjištěn u odrůd Loosendorfer Winterweizen, Seu Seun 8, Stupická Bastard, Balan de Figanesti, Slovenská 777, Chlumecká 12 a nejvyšší (>200 mg/kg) obsah DON byl zjištěn u odrůd Fermi, Franz, KWS Santiago, Zora, Timing, KWS Loft, Inspiration, Iron, Gordian, Vlasta, Drafton, Julius a Laurier.

V závěru článku autoři shrnují poznatky s tím, že vyšší odolnost k fuzarióze klasu vykazují ranější odrůdy s delším stéblem. Tyto poznatky jsou v souladu s řadou jiných studií. Je ovšem třeba brát v úvahu, že vysoké odrůdy často více poléhají a polehlé porosty jsou z hlediska akumulace mykotoxinů v zrnu rizikovější. Ze šlechtitelského hlediska se podle autorů článku jeví jako zajímavé věnovat pozornost odrůdám s červeným osinatým klasem, které mohou být využity jako zdroj rezistence.

Více informací přináší článek v listopadovém vydání časopisu Úroda (11/2021), který připravili autoři: Ing. Jana Chrpová, CSc., Mgr. Jana Palicová, Ph.D., a Ing. Anna Kotrbová, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, a Ing. Stanislav Ježek, z firmy SELGEN a. s.*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *