Významné jednoleté ozimé trávy v obilninách

V současné době stále stoupá význam jednoletých ozimých trávovitých plevelů, především na orné půdě. Mezi nejvýznamnější druhy patří chundelka metlice (Apera spica-venti L.), vzrůstající trend je zaznamenáván u psárky polní (Alopecurus myosuroides L.) nebo lipnice roční (Poa annua L.). Mohutná expanze na zemědělskou půdu byla zaznamenána u druhu mrvka myší ocásek (Vulpia myuros /L./ C. C. Gmel.), která stále častěji kalamitně zapleveluje celou řadu plodin. Na toto téma se v květnovém vydání časopisu Úroda podívali odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Ing. Jan Štrobach, Ph.D., a doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.

Jak tito odborníci uvádějí, všechny zmiňované druhy mají obilky, které vzchází především na podzim a jejichž růst a životní cyklus je přizpůsoben cyklu ozimých obilnin, zejména ozimé pšenici. Sledované druhy dokážou během jedné vegetace vyprodukovat ohromné množství generativních diaspor vzcházejících i při nízkých teplotách od 2 °C. Obilky se vyznačují vysokou vzcházivostí, například u mrvky myší ocásek vzcházivost semen dosahuje až 99 %, což odpovídá úrovni produkovaných osiv polních plodin. Obilky jsou poměrně krátkověké a po prvním roce uložení v půdním profilu rychle ztrácí schopnost vzcházet. Krátkověkost obilek je ale vynahrazena vysokou reprodukční schopností. Životnost obilek u lipnice roční nepřesahuje pět let, u psárky polní a chundelky metlice je v našich podmínkách uváděna maximálně čtyři roky, nejkratší životnost obilek jeden rok byla zaznamenána u mrvky myší ocásek. To může být příčinou toho, že z některých lokalit po adekvátním zásahu rychle mizí. Naopak delší životnost semen lipnice roční může stát za nízkým vlivem klasické orby na zaplevelenost v následující plodině.

Současné systémy pěstovaní plodin plně vyhovují potřebám jednoletých trávovitých plevelů. Častým střídáním ozimů s minimálním zpracováním půdy plně podporujeme rozvoj ozimých trávovitých plevelů. Obilky dokážou vzcházet pouze z několikacentimetrové hloubky, a proto u technologii minimálního zpracování půdy dochází ke kumulaci semen v horních vrstvách, oproti klasické orbě, při které dochází k zaklopení horních vrstev půdy, z nichž obilky plevelů nejsou schopny vzcházet.

Ozimé plevele je nutné spolehlivě eliminovat již na podzim krátce po vzejití. U celé řady druhů je správné načasování aplikace otázkou několika dnů. Při zanedbání pravidel regulace plevelů dochází k nevratnému poškození porostu silnou konkurenční schopností plevelů. V tomto případě nevratnému poškození porostů nemusí zabránit ani jarní aplikace účinných herbicidů, varují autoři článku.*

Více informací přináší květnové vydání časopisu Úroda (5/2019).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *