Využití biologické fixace dusíku

Uvádí se, že biologická fixace N2 je po fotosyntéze druhý nejdůležitější biologický proces na Zemi, neboť většina dusíku dnes vázaného v biomase organismů, v odumřelé organické hmotě, v humusových látkách i v nerostech organického původu byla v minulosti fixována z atmosféry procesem biologická fixace.

Biologická fixace dusíku je nejčastěji spojována s hospodářsky významnými rostlinami z čeledi bobovitých – Fabaceae. Na jejich kořenech dochází k symbióze hostitelské rostliny s bakteriemi rodu Rhizobium, přitom se tvoří kořenové hlízky.

Biologická fixace dusíku je sama o sobě složitý děj a je závislá na mnoha faktorech. Musíme si uvědomit, že ovlivněny mohou být jak rostliny, tak samotné bakterie v půdě. Na rostliny má vliv celá řada stresových faktorů, ať biotického či abiotického směru. Značný význam má i výživa rostlin. Bylo například prokázáno, že hladina fosforu a draslíku kontroluje růst hlízek a intenzitu fixace dusíku. Uvádí se, že i samotná příprava půdy může výrazně ovlivnit mikrobiální svět, a tím zlepšit či zhoršit podmínky pro biologickou fixaci. Existují rozdíly v účinku biologické fixace u různě zpracovaných půd. Například orba dopadla nejhůře, protože při ní byly negativně ovlivněny populace samotných bakterií rodu – Rhizobium. Tyto a další informace uvádí ve svém příspěvku zaměřeném na pěstování kukuřice v systému smíšené kultury s využitím jetelovin Ing. Antonín Kintl a kol. ze Zemědělského výzkumu, spol. s r. o., Troubsko.

V současné době se zkouší nové agrotechnické postupy umožňující opětovné zařazení leguminóz do osevních postupů. Kintl dále uvádí, že využívání rostlin z čeledi bobovitých má svá specifická úskalí. Předem nelze stanovit, kolik dusíku bude fixováno, a ještě obtížněji lze určit, kdy a v jakém množství tato významná živina bude poskytnuta například právě kukuřici.*

Více informací naleznete v říjnovém vydání časopisu ÚRODA.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *