Výsledky pokusů s kukuřicí ve VÚŽV Uhříněves v roce 2000 a 2001

Letos jsme na pozemcích VÚŽV Praha – Uhříněves pokusně vyseli 30 hybridů od osmi firem, v loňském roce 35 hybridů od devíti firem. Pozemky VÚŽV patří do řepařské výrobní oblasti. Z půd tu převažují hnědozemě. Nadmořská výška se pohybuje kolem 260 m. Velmi dobrých výnosových i kvalitativních parametrů zde dosahují hybridy s číslem FAO 250 až 300, testujeme však hybridy s širším rozpětím, s čísly FAO 210 – 360.

Letošní jaro bylo oproti loňskému studenější a vlhčí. Proto jsme ve srovnání s rokem minulým zaseli o 12 dní později. Rovněž i sklizeň byla letos uskutečněna později. Informace o hybridech zařazených do pokusů, agrotechnice a vývoji počasí jsou v tabulkách 1 až 3, výsledky v tabulkách 4 až 16 tabulkového přehledu na stránkách ……. Ke zpracování byly rostliny odebrány v obou letech v intervalu tří týdnů dvakrát, 28. srpna a 19. září 2000, a poté 4. a 24. září 2001.

Záleží na způsobu vyhodnocení
Vyhodnocení výsledků testace hybridů kukuřice po stránce krmivářské je na našich pracovištích unikátní. V laboratořích VÚŽV Praha – Uhříněves a VÚCHS Rapotín máme možnost dělat detailní chemických analýzy vzorků, včetně stravitelnosti organické hmoty jednotlivých částí rostlin. Právě kolem stravitelnosti letos vznikla živá diskuse. V časopise Úroda byly zveřejněny výsledky ve zkrácené formě a jen s krátkým vysvětlujícím komentářem. Mnozí z výsledků vyvodili, že rozdíly mezi hybridy jsou ve stravitelnosti organické hmoty minimální, proto není třeba se tím více zabývat. Je třeba si uvědomit, že neexistuje jedna stravitelnost, my jsme stanovovali stravitelnost organické hmoty (in vitro). Mohli jsme ji stanovovat in vivo, nebo in vitro jinými metodami, mohli jsme stanovovat i stravitelnost jiných živin, nebo i energie, apod. Důležité je také uvědomit si, že průměrné hodnoty zjištěné u celé rostliny nemají tak vysokou vypovídající hodnotu jako jejich stanovení zvlášť v jednotlivých orgánech rostliny (zrno, stonek, různé části stonku atd.), což bývá mnohem obtížnější i finančně náročnější. Rozdíly v obsahu krmných hodnot jednotlivých částí rostliny kukuřice jsou patrné z tabulky 17.

Na výsledky se lze podívat i z jiného pohledu. V tabulkách 13 a 14 v příloze Speciál Plus jsou uvedeny hodnoty stravitelnosti organické hmoty u testovaných hybridů zvlášť pro palici a ostatní část rostliny, a pak u celé rostliny (včetně palice). Rozdíly mezi hybridy jsou při posuzování jen jejich jednotlivých částí patrnější (pro zjednodušení zaokrouhleno na celá čísla). V tabulkách 15 a 16 jsme seřadili hybridy vzestupně podle čísel FAO (v předchozích tabulkách byly hybridy řazeny podle toho jak byly vysety na poli), rozdělili je do tří skupin ranosti a hodnotili i z hlediska produkce stravitelných hodnot. Rozdíly mezi jednotlivými hybridy i mezi skupinami hybridů jsou najednou zcela zřetelné (viz tabulka 18). Pokud bychom počet vyhodnocovaných hybridů dále redukovali například podle toho, zda to jsou typicky zrnové nebo silážní hybridy, či zda jde o stay-green nebo dry-down typy, mohly by mít výsledky ještě vyšší vypovídající hodnotu. Z toho lze učinit závěr, že pouhý průměr všech hodnot z různých vstupů má velmi nízkou vypovídající hodnotu.

Zajímavý pohled na hybridy získáme, jestliže porovnáme stravitelnost organické hmoty s jinými ukazateli (grafy 1-6). S přibývajícím obsahem vlákniny významně klesá stravitelnost organické hmoty, naopak s přibývající koncentrací energie (NEL i NEV) stravitelnost organické hmoty významně stoupá (v obou případech jde o velmi těsné vztahy). Podíváme.li se však na vztah stravitelnosti organické hmoty k obsahu PDI, zjistíme, že je nevýznamný.

Správně zvolit hybrid i technologii
Základním ekonomickým i krmivářským požadavkem je výběr hybridu, který má v dané oblasti (protože kukuřice je rostlinou mikroklimatu) nejen vysokou produkci hmoty, ale i produkci hmoty kvalitní, s vysokou koncentrací a stravitelností živin. Jak toho ale dosáhnout? Jednak výběrem hybridů, které mají tyto vlastnosti geneticky zakódované, jednak výběrem porostů ke sklizni a konzervaci podle jejich zralosti, požadovaného podílu palic na celkové hmotě a předpokládaného výnosu stravitelných živin. Podle toho je pak třeba správně zvolit technologii sklizně, konzervace a skladování. Ačkoliv kukuřice patří mezi plodiny lehce silážovatelné, vyplatí se tyto úkony dělat pečlivě a dodržovat zásady, které jsou všeobecně známy a mnohokrát publikovány. Neméně důležitý vliv na konečný ekonomický efekt má i způsob zkrmování kukuřice, ať již se do krmných dávek zvířatům zařazuje ve formě čerstvé píce, siláží celých rostlin, zrna, nebo silážovaných drtí produktů dělené sklizně.

Závěr
S přibývajícím množstvím získaných hodnot docházíme k závěrům, že konkurenční prostředí donutilo šlechtitelské firmy zásobovat trh jen špičkovým osivem, které při poskytnutí optimálních podmínek může zaručit optimální výsledky. Jen je třeba vědět jak daný hybrid hodnotit a co je z toho pro dané podmínky v danou dobu prioritní. Děkujeme MZe ČR za financování grantu NAZV č. QD0176, v jehož rámci jsou úkoly řešeny.

Ing. Eliška Machačová, CSc.,
Ing. Yveta Tyrolová
Ing. Radko Loučka, CSc.
VÚŽV Praha – Uhříněves,
Ing. Jan Pozdíšek, CSc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *