Vliv technologie pěstování a odrůdy na výnos hořčice bílé

Hořčice bílá je považována za plodinu s pozitivním dopadem na půdu a v posledních letech se s ní na našich polích setkáváme častěji v podobě zeleného hnojení. To, co dělá hořčici odlišnou od ostatních brukvovitých plodin je vysoký obsah glukosinolátů v semenech, které jí dávají typickou štiplavou chuť. Po rozemletí s vodou tvoří kašovitou, slizovitou hmotu. Tyto látky zvyšují žaludeční sekrece, podporují peristaltiku střev, povzbuzují činnost slinných žláz, což je důvodem, proč ji tak rádi jíme k masným a těžkým pokrmům. Pomáhá nám ale i na poli, neboť potlačuje rozvoj háďátka řepného a má celkově fytosanitární účinky.

Jednotlivé odrůdy se mezi sebou liší. Jde především o charakteristiky morfologické a fenologické, významné mohou být ale i rozdíly v parametrech kvalitativních (například složení mastných kyselin v oleji). Každý materiál může reagovat na specifické podmínky konkrétního místa či použité technologie jinak. Proto se výzkumníci společnosti OSEVA vývoj a výzkum  s. r. o. v rámci řešení projektu QK1910225 – „Zavedení a využití komplexních biotechnologických postupů k charakterizaci a tvorbě genových zdrojů a dalších výchozích materiálů hořčic pro potravinářské a pícní účely“ v loňském roce zaměřili na posouzení výnosových a kvalitativních parametrů deseti vybraných odrůd/materiálů (Agent, Andromeda, Polárka, Severka, Veronika a Zlata, které jsou doplněny dvěma materiály z opavského šlechtění s označením Novošlechtění 1 a Novošlechtění 2). Cílem bylo posoudit vliv rozdílné technologie pěstování na testované odrůdy v jednotných podmínkách maloparcelního pokusu. Zásev v prvním termínu (A) byl proveden 22. března, a to ve čtyřech technologiích podle výsevku a šířky řádku. Druhý termín zásevu byl realizován 3. dubna.

Pro výši výnosu sušiny nadzemní biomasy je nejdůležitějším faktorem časný termín setí. Všechny odrůdy dosáhly nejlepšího výsledku v termínu A. Zároveň setí do širších řádků (25 cm) výrazně podpořilo nárůst biomasy u osmi testovaných odrůd. Pouze odrůda Agent a Novošlechtění 2 lépe reagovaly na pozdější setí do užších řádků. Největší množství nadzemní biomasy vyprodukovala odrůda Warta (56,80 g/ze tří rostlin) a Andromeda (55,78 g/ze tří rostlin). Naopak nejnižší množství vyprodukovala stará česká odrůda Zlata.

Více informací bylo publikováno v časopise Úroda č. 4/2020 na str. 60 v článku Ing. Andrey Rychlé a Ing. Evy Plachké, Ph.D., z OSEVA PRO s. r. o., Výzkumný ústav olejnin Opava a OSEVA vývoj a výzkum s. r. o., provozovna Opava.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *