Vliv smíšené kultury na vyplavování dusičnanů

Důraz na kvantitu zemědělské produkce vede často k nadměrné aplikaci živin, které jsou příslibem vyšších výnosů, a tím potenciálně i vyšších zisků. Pro své výhody se stal dusík nepostradatelnou živinou, která se v současném zemědělství využívána převážně ve formě minerálních hnojiv. Jisté studie ukazují, že se minerální dusík stal závažným problémem nejen v České republice, ale i napříč Evropskou unií.

Dříve se jako zdroj dusíku hojně využívaly luskoviny, tzv. leguminózy, které jsou charakteristické biologickou fixací vzdušného dusíku N2. Tento proces je založený na symbiotickém vztahu hlízkových bakterií, nejčastěji Rhizobií, s hlízkami vyskytujících se na kořenech rostlin z čeledi bobovitých (Fabaceae). Biologická fixace dusíku představuje nezastupitelný proces koloběhu dusíku na Zemi, a zároveň je jeho nejvýznamnějším zdrojem. Výsledky studií ukazují, že vhodná kombinace luskovin s jinou plodinou může přinášet řadu výhod jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého hlediska.

V naší studii jsme se zaměřili na vliv smíšené kultury na ztráty Nmin (NH4+, NO3) z orné půdy. Smíšenou kulturou rozumíme pěstování dvou i více plodin na jednom místě ve stejný čas. Pro náš experiment jsme zvolili smíšenou kulturu ozimé pšenice (Triticum aestivum, odrůda Golem) s peluškou setým (Pissum sativum, var. Speciosum odrůda Arkta). Polní experiment byl realizován v letech 2013 a 2014 v oblasti, která se vyznačuje vysokou akumulací podzemních vod. Toto území se nachází v olomouckém kraji, přibližně osm kilometrů od města Prostějov.

Pěstování ozimé pšenice v systému smíšené kultury představuje novou cestu ke zmírnění negativního dopadu extenzivního zemědělství na ztráty Nmin z orné půdy. Naše data ukazují, že použití systému smíšené kultury může mít pozitivní vliv na snížení ztrát Nmin z orné půdy i do podzemní vody. Na základě těchto výsledků jsme dospěli k závěru, že pěstování ozimé pšenice a luskovin lze použít jako biotechnologii na ochranu půdy v ochranných pásmech vodních zdrojů.

 

Článek byl uveřejněn za podpory Ministerstva zemědělství ČR při České technologické platformě pro zemědělství.

 

Ing. Antonín Kintl

Ing. Jakub Elbl, Ph. D

Ing. Vladěna Koukalová

Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko

 

Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 9/2020.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *