Vliv pH na funkci půdy – živí nás kolabující tlouštík, nebo zdravý atlet?

Optimální pH je v půdě, stejně jako u člověka, jedním z hlavních faktorů, které určují její zdraví a vitalitu! Příklad může být člověk s cukrovkou. Při zvýšení obsahu cukru v krvi se sníží pH v těle, což naruší ostatní chemické procesy a z toho vychází další negativní následky: žízeň, odvodnění, nevolnost a při větším posunu pH přestanou fungovat i další procesy v těle a člověk upadne do komatu, tělo nefunguje.

Co způsobuje nesprávné pH v půdě?

Stejně to funguje i v půdě, kterou musíme chápat jako živý organismus – organominerální agregáty představují jen tělo, uvnitř ale žije ohromné množství mikroorganismů a probíhá velké množství chemických procesů, které určují, jak půda funguje, stejně jako v těle člověka. A stejně jako u člověka, jedním z hlavních faktorů je pH (naprosto klíčové pro průběh chemických reakcí). Optimální pH zajistí půdu ve formě, plnící na 100% svoji funkci, s dobrou strukturou a dlouhodobě prosperující.

Snižující se pH naopak její zdravotní stav zhoršuje – převažují jiné chemické reakce, méně se uvolňují živiny jako dusík, fosfor, síra a naopak se více uvolňují těžké kovy, pro rostliny i lidi vysoce toxické prvky. Na půdě se projevují první příznaky – snížení výnosu, potřeba většího množství minerálních hnojiv i pesticidů, abychom rostliny ochránili proti nepřátelskému prostředí, ve které se půda pro rostlinu mění, a zároveň proti běžným patogenům, protože je rostlina přirozeně oslabená jako důsledek špatného stavu půdy.

Při větším posunu dochází k výraznému omezení příjmu živin, zvýšení mobility toxických látek, omezuje se základní aktivita mikroorganismů v půdě, omezuje se rozklad organické hmoty, tvorba humusu, zvyšuje se množství patogenů v půdě. A za takových podmínek požadujeme optimální výkon od půdy i rostlin. V podstatě chceme po člověku se zápalem plic, hyperglykémií a vleklou virózou, aby uběhl maraton a ještě v dobrém čase. V takovém případě musíme dodávat maximum možné výživy, léků a hodně doufat, že nepřijde žádný neočekávaný negativní podnět: sucho, patogeny, vysoké teploty a mnoho dalších přirozených jevů prostředí.

Naopak, když u půdy (i člověka) pečujeme o správné pH, probíhají v ní chemické reakce z našeho pohledu pozitivní, běží vše, jak má. Využije se maximum živin, půda je schopna tvořit humus z organických látek a dlouhodobě si udržet vitalitu a odolnost. Otázka zní, chceme, aby naše podnikání záviselo na kolabujícím tlouštíkovi na přístrojích, nebo fyzicky zdravém a mentálně odolném jedinci? My vsázíme na zdraví a sílu. A to nemluvím o udržitelnosti takového přístupu, jak chceme půdu předat našim nástupcům a dalším generacím, jak chceme, aby se na nás vzpomínalo?

Ano, vápnění sice stojí nemalé prostředky, ale v porovnání s tím, co musíme investovat pro umělé udržování výnosu v případě, že pH není v optimu, je to stále zanedbatelné. Pokud budeme počítat standardní až vyšší dávky, bavíme se o každoroční investici 500-1500 Kč/ha, to jsou náklady srovnatelné s jednou aplikací fungicidu, přínosem 2-3q ve výnosu u obilí a zanedbatelné proti pozitivnímu dopadu na louky a pastviny. Vápnění je jednoznačně rentabilní z krátkodobého pohledu a nepostradatelné z pohledu dlouhodobého. Proto musí být (na půdách které to vyžadují) systematickou součástí hospodaření, ne jen jednorázovou náplastí na svědomí.

Co pH ovlivňuje?

Zaprvé je to půda samotná, obecně jsou k acidifikaci náchylnější půdy promyvnější, se slabým sorpčním komplexem. Jak jste na tom u Vás, si můžete prohlédnout na “statistiky.vumop.cz”, na webu Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Zadruhé je to naše práce s půdou. Nejvíce pH ovlivňujeme zpracováním půdy, využíváním minerálních hnojiv s převahou amonného (DASA, kejda, dig.) nebo amidického dusíku (močovina, DAM, SAM).

Nejsnažším způsobem, jak pH zvýšit, je vápnění, zásobní hnojení fosforem, draslíkem a pěstování meziplodin. U většiny hospodářských plodin se výnos snižuje v průměru o 30-60% při pH nižším než 5 a nejvyššího výnosu dosáhneme při pH 6,5-7,5.

Čím vápnit?

Ideálně vápencem. Důležitá je zejména využitelnost a kvalita vápence: velikost částic do 0,15 mm (kompletně reaguje do tří let), vysoká reaktivita (98-100%), vysoký obsah CaCO3 a minimální ztráty (snadná aplikovatelnost). AktiCalc IV. generace splňuje tyto parametry bezezbytku. Zároveň neobsahuje příměsi lepidel ani slinovadla, proto se velmi dobře rozpouští a je vhodný i pro ekologické zemědělství (certifikát KEZ) a mimo ornou půdu je velice vhodný i pro louky a pastviny.

Vápnění můžeme také doplnit o systémové věci: zvýšení sorpční schopnosti půdy aplikací organických hnojiv a pěstování na vápník náročných meziplodin pro jeho stabilizaci v půdním profilu. Jak naznačují vědecké studie, okyselování zpomaluje i omezené zpracování půdy. Pro konkrétní doporučení neváhejte kontaktovat naše odborné poradce ve vašem regionu. Svého poradce i více informací naleznete na www.bioaktiv.cz

Ing. Martin Bohuněk

produktový manager

BioAktiv CZ s. r. o.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *