Vliv hnojení na výnos a obsah živinu hrachu a pelušky

Hrách setý je v našich podmínkách dlouhodobě nejpěstovanější luskovinou, přesto je v porovnání s jinými kulturními druhy jeho zastoupení v osevních sledech velmi nízké. I přes skutečnost, že byly v posledních letech vyšlechtěny velmi kvalitní výnosné odrůdy, je jeho pěstování poměrně náročné.

Hnojením hrachu se v Úrodě č. 3/2019 se spolu s dalšímu autory zabývá doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D., z Mendelovy univerzity, s přihlédnutím ke specifickým podmínkám roku 2018. Autoři připomínají, že významnou vlastností luskovin je jejich schopnost poutat vzdušný dusík (N2) prostřednictvím hlízkových bakterií, čímž pokrývají téměř veškerou svoji potřebu N a obohacují o dusík i půdu pro následné plodiny. Podle druhu luskoviny činí množství přijatého N z půdní zásoby pouze 15–30 % jejich potřeby a zbytek je dusík fixovaný symbioticky. Zvýšení fixace N2 je možné dosáhnout inokulací přípravky obsahujícími symbiotické bakterie poutající dusík, jejichž užití je nezbytné při pěstování luskovin na půdách, kde se dříve daná plodina nepěstovala. K překonání hladového období u luskovin, které trvá v průměru 4–6 týdnů, se doporučuje aplikovat startovací dávku dusíku, v závislosti na druhu mezi 10–30 kg/ha. Luskoviny se vyznačují poměrně dobrou osvojovací schopnosti pro ostatní živiny. Jejich kořeny zasahují do větších hloubek půdy a přijímají živiny i z méně přístupných forem. Mají příznivý vliv na půdní strukturu a řadíme je mezi zlepšující předplodiny.
Obecně jsou luskoviny náročné na fosfor (potřeba asi 12 kg P2O5 na tvorbu 1 t semen), jehož půdní zásoba, měřená obsah přístupné formy stanovované v rámci agrochemického zkoušení zemědělských půd Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), se v půdách ČR dlouhodobě snižuje. Z aktuálních výsledků agrochemického zkoušení půdy je na orných půdách nedostatečně zásobeno více než 50 % výměry OP (zásoba nízká a vyhovující). Dále je potřeba luskovinám optimalizovat půdní zásobu draslíku a hořčíku, jejichž potřeba k dosažení 1 t produkce semen se pohybuje v průměru 30 kg K2O a 8 kg MgO.Vhodné je rovněž hnojení vybranými mikroprvky, které může výrazně zvýšit výnos.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *