V Kroměříži slaví sedmdesátku

Kulatých sedmdesát let letos slaví zemědělský výzkum v Kroměříži. V roce 1951 tam byla založena účelová výzkumná organizace Československých státních statků pod jménem Výzkumný a šlechtitelský ústav polních plodin ČSSS. Po změně poměrů štafetu převzal Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r. o.

Kroměřížská instituce letošní jubileum spojila s tradičním velkým polním dnem. Návštěvníci si mohli prohlédnout jak její rekonstruované sídlo, tak genobanku. Ředitel ústavu Ing. Petr Míša, Ph.D., připomněl především její novější historii a činnosti, kterými se ústav zabývá. Kromě výzkumu je to poradenství, šlechtění, služby laboratoří a další.

V textu o historii ústavu, které Ing. Míša poskytl, připomíná, že ústav nejprve působil v prostředí kláštera Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže. Měl k dispozici plochu 80 ha, která postupně vzrostla na 500 ha. Do sídla v Havlíčkově ulici v Kroměříži se přestěhoval v letech 1964–1965. Postupem času jeho činnost zastřešovaly různé organizace, v roce 1976 byl zařazen do sestavy organizací výrobně-hospodářské jednoty Oseva. Spadalo pod něj šest obilnářsky zaměřených šlechtitelských stanic.

Zaměření ústavu se postupně měnilo. Nejprve se věnoval pokusům v obilninách, pícninách, luskovinách, olejninách a půdoznalectví. Z těchto oblastí ale nakonec zůstalo jen obilnářství se zaměřením na ječmen. V padesátých letech se pícninářství a agropedologie přesunulo do Brna, v roce 1956 byly do Opavy přešly olejniny a v roce 1961 do Šumperka luskoviny.

Mezi první úkoly kroměřížského ústavu bylo metodicky vést a sjednotit práci na všech šlechtitelských stanicích, které vznikly organizačním sloučením pracovišť různé povahy a způsobu šlechtitelské práce. Dále se věnoval jakosti plodin, tvorbě a udržování sortimentu obilnin a dalším tématům. Kromě šlechtění ječmene se věnovali i pšenici, ústav měl například 26 % podíl u ozimé pšenice Hana. Převážné nebo úplné autorství měl od druhé poloviny 80. let například u odrůd jarního ječmene Zenit, Karát, Jarek, Malvaz, Ladík, Terno, Viktor, Forum, Lumar a Maridol.

Od konce 50. let se ústavu zaměřil i na ochranu rostlin. V 60. a 70. letech se věnoval studiu a udržování genofondů a rozpracování teoretických základů tvorby výnosu obilnin a jakosti produkce. Získané výsledky sloužily jako základ pro formování soustavy agrotechnických opatření pro praktické pěstování. V 70. a 80. letech se ústav zabýval řešením komplexních výzkumných úkolů programu rozvoje československého obilnářství.

Ve šlechtění ústav pokračuje i v současné době. V roce 2014 registrovali bezpluchý jarní ječmen AF Cesar s vysokým obsahem beta-glukanů. V letech 2018–2021 registrovali tři odrůdy ozimé pšenice s odlišným zabarvením zrna. Purpurový perikarp má AF Jumiko, AF Oxana disponuje modrým aleuronem a letos registrovaná AF Zora má „černé“ zrno, protože kombinuje obě barevné varianty.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *