Užitečné organismy v ochraně proti škůdcům řepky

Hlavní škůdci řepky jsou na evropském území hostiteli nejméně 80 druhů parazitoidů. Převážná část z nich patří do řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera), konkrétně mezi lumkovité (Ichneumonidae), lumčíky (Braconidae), chalcidky (Chalcidoidea) a jesenkovité (Platygastridae). Z 80 druhů parazitoidů má v Evropě významný vliv na redukci škůdců řepky 12 druhů. Tyto druhy tvoří nezastupitelný komplex přirozených nepřátel škůdců a bez jejich „pomoci“ by s jistotou docházelo k mnohem větším škodám na úrodě. Tomuto tématu se ve svém článku zveřejněném v časopise Úroda věnuje Ing. Tomáš Hovorka, příspěvek vychází z působení autora na České zemědělské univerzitě v Praze a ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.

Zástupci jmenovaných parazitických skupin napadají vajíčka nebo larvy svých hostitelů (škůdců). Dospělcům slouží jako potrava nektar a pyl kvetoucích rostlin nebo medovice vylučovaná mšicemi. Některé druhy mohou být i v dospělosti dravé. Životní cyklus a výskyt parazitoidů během roku je blízce spjat s životním cyklem a vývojovým stadiem konkrétního škůdce, který je parazitován. Parazitoidi se začínají objevovat krátce po nakladení vajíček škůdci, nebo po vylíhnutí larev škůdců z vajíček. V podmínkách střední Evropy se míra parazitace škůdců řepky pohybuje mezi 50 až 90 %, v závislosti na roku a konkrétní lokalitě. Důsledkem parazitace je oslabení až smrt hostitele (škůdce), což vede k redukci populace škůdce v příštím roce, uvádí autor článku.

Upozorňuje také na to, že většina parazitoidů sice patří mezi užitečné organismy, ale jak tomu v přírodě bývá zvykem, výjimka se vždycky najde. Mezi tyto výjimky patří parazitoidi, kteří se vyvíjí na jiných užitečných organismech i parazitoidech (hyperparazitoidi, sekundární parazitoidi) a tím snižují účinnost biologické ochrany. Jako příklad může sloužit lumčík Dinocampus coccinellae, který parazituje u slunéček, jež jsou významnými regulátory mšic.

Přestože mají parazitoidi v regulaci škůdců (nejen) řepky nezastupitelný význam, jsou znalosti o této skupině, ať už mezi pěstiteli nebo odborníky v ochraně rostlin minimální. Jedním z hlavních problémů je jejich obtížná identifikace do čeledí, natož do rodů a druhů. K tomu přispívá i nedostatek vhodné literatury k jejich určování a zmatek v názvosloví, které se v průběhu času a s nástupem nových molekulárních metod identifikace, rychle mění, podotýká také Ing. Hovorka.

Ve svém příspěvku zveřejněném v květnovém vydání časopisu Úroda (5/2021) se Ing. Hovorka věnuje vybraným škůdcům řepky, základním charakteristikám skupin parazitických blanokřídlých ve vztahu ke škůdcům řepky a také možnostmi, jak jejich výskyt podpořit.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *