Tvorba mulče v protierozních technologiích u kukuřice

V rámci půdoochranných technologií kukuřice seté je stále kladen požadavek na pokryvnost půdy rostlinnými zbytky, či na přítomnost ochranné plodiny, v termínu setí a následně v době vývoje porostů. Tato skutečnost se týká jak technologie Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků, tak technologie strip-till.

Tématem se komplexně spolu s dalšími autory zabývá doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Úrodě č. 12/2019. Připomíná, že výše uvedené technologie vycházející z ochranného vlivu rostlinných zbytků na povrchu půdy nebo z přítomnosti ochranné plodiny na půdě, či z kombinace obou faktorů, jsou z hlediska obecných principů ochrany půdy proti erozi jednoznačně správné. Na druhou stranu je potřeba podotknout, že když R. P. C. Morgan v roce 1986 vydal první vydání knihy Soil Erosion and Conservation, ze které byly tyto obecné principy bez souvislostí do legislativy v České republice převzaty, se mnohé změnilo.
Opomenout nelze ani skutečnost, že v době intenzivního vzniku půdoochranných technologií svět zásadním způsobem neřešil omezování mořidel a dalších pesticidů, glyfosát začal nalézat své širší uplatnění právě v systémech redukovaného zpracování půdy, Evropa vnímala problémy sucha jen okrajově a dominantní pracovní operací v rámci základního zpracování půdy v Evropě byla orba. Evropské osevní postupy vycházely ze střídání plodin a výměra ploch kukuřice se odvíjela od stavu skotu. Bioplynové stanice byly vázány na zpracování organických hnojiv a při daných stavech skotu byly na orné půdě pěstovány jednoleté a víceleté pícniny. Svět rovněž doufal, že využití geneticky modifikovaných plodin bude další intenzifikační faktor, který zajistí zvýšení produkce potravin a snížení ekonomických a energetických vstupů, včetně omezení pesticidní zátěže, a podpoří v kombinaci s neselektivními herbicidy i rozvoj půdoochranných technologií. Dnešní situace je však zcela odlišná.

Autoři také upozorňují, že společnost očekává, a to oprávněně, ekologizaci zemědělství, ale není ochotna si připustit, že dojde možná k poklesu produkce rostlinných komodit, možná k potřebě zvýšení dotačních vstupů a k potřebě navýšení pracovníků podílejících se na zemědělské výrobě, i když třeba jen nepřímo (vývoj, výroba a provoz automatických a robotických systémů apod.). To se může promítnout do zvýšení cen primárních komodit a pravděpodobně i do cen finálních produktů, tedy i potravin.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *