Sto let fakulty pohledem jejího děkana

O tom, jak se během sta let své existence vyvíjela Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, jsme hovořili s jejím děkanem doc. Ing. Pavlem Ryantem, Ph.D. Řeč přišla i na to, jak se změnilo zemědělství, které se podle něj stalo obětí vlastního úspěchu, nebo na čem stojí budoucnost Agronomické fakulty.

Jak se podle Vás proměnilo samotné zemědělství?

Člověk by měl hodnotit pouze to, co sám zažil. Já jsem nastoupil jako student Všeobecného zemědělství v roce 1991. Tehdy byla představa, že se větší zemědělské podniky rozdrobí na menší subjekty a že po vzoru západní Evropy vznikne více rodinných farem. To se nestalo. První roky po změně režimu zemědělství jako resort doplatilo na to, že celospolečenské vnímání oboru nebylo úplně dobré. Do toho přišla transformace zemědělství, navíc do dnešních dnů nejsou plně vypořádány veškeré restituce. Takže resort hýčkaný se přeměnil na resort někdy i zatracovaný. Společnost často nevnímala zemědělce tak, jak by si zasloužili. Tedy jako producenty potravin a každodenní obživy všech z nás. To se naštěstí změnilo a doufám, že stále mění k lepšímu. Většinou diskutujeme navzájem v rámci odbornosti. Měli bychom se však zaměřit na méně odbornou a laickou veřejnost, protože bez zemědělství a potravinářství nelze přežít. Každá země by měla mít strategický zájem na tom, aby byla schopna sama produkovat základní potraviny. Nejde pouze o ekonomiku a levný dovoz, ale zejména o strategický cíl většinově zabezpečit populaci dané země vlastními potravinami, protože nikdy člověk neví, co vše může nastat.

Ve funkci děkana jste již šest let. Na čem je třeba dále pracovat, a co se podařilo úspěšně zrealizovat?

Zemědělství se stalo obětí vlastního úspěchu. Čím více potravin jsme schopni vyprodukovat a uživit více lidí, tím více jsme odtrženi od většinové společnosti, která nechápe zemědělce jako strategické producenty dostupných a kvalitních potravin. Zemědělství je pokřivené mediálním obrazem. Na zemědělce je nahlíženo jako na neustálé stěžovatele, kteří mají tučné dotace. Procento lidí pracujících v daném sektoru se výrazně snížilo, a jestli máme obhájit své zájmy, musíme se umět domluvit. Pomohla by větší jednota v prosazování zájmů zemědělství a obhájení jeho významu u široké veřejnosti.

V rámci naší fakulty pokládám za velmi důležité, že se podařilo využít evropské finance pro velké investice. Budoucnost fakulty stojí na schopných a kvalitních studentech, akademicích a výzkumnících. Bez nich by ani kvalitní přístrojová technika nenašla uplatnění v pedagogice a ve výzkumu.*

Toto je jen část informací, které zazněly v rozhovoru publikovaném v aktuálním vydání týdeníku Zemědělec č. 5/2020.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *