Sklizeň kukuřice v klimatických změnách

Pro přípravu kvalitní kukuřičné siláže je nezbytné dodržování všech technologicko-technických zásad správného hospodáře, a to jak na úrovni polních operací, tak při konzervaci a vlastním skladování.

Jak uvádí prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc., z Mendelovy univezity v Brně a kolektiv podílející se na článku pro týdeník Zemědělec (č. 34/2019), k základním technologickým požadavkům a nárokům pro sklizeň kukuřice patří:

  • správný termín sklizně,
  • zamezení znečistění hlínou (zvýšení popelovin, nárůst klostridií, nežádoucích bakterií), které působí nejen dietetické poruchy bachorového trávení, ale také narušení průběhu primární fermentace,
  • vhodná délka řezanky (ve vztahu k obsahu sušiny silážované drtě),
  • stupeň narušení zrna (zejména ve vyšším stupni zralosti kukuřice).

Z nutričního hlediska patří k nejdůležitějším faktorům stanovení, respektive určení správného termínu sklizně, kdy je ve sklízené biomase dosaženo nejvyššího obsahu živin při optimální stravitelnosti organické hmoty, optimální koncentraci sacharidů a příznivé silážovatelnosti, vysokého hektarového výnosu energie, dobré jakosti sklízené biomasy. Z řady pokusných srovnávání a pokusů je prokázáno, že při sklizni silážní kukuřice obsah sušiny tak výrazně nekoreluje s vegetačním stadiem, ale přesto je doporučeno, aby se obsah sušiny sklízených celých rostlin kukuřice pohyboval v rozmezí 28−35 %. V tomto rozsahu sušiny je dosahováno nejlepších výsledků nejen z hlediska kvality fermentace, ale i koncentrace živin. Sklizeň rostlin s vyšším obsahem sušiny (nad 35 %, resp. nad 40 %) z důvodu opožděné sklizně, respektive dopadu sucha má zpravidla vždy negativní důsledek, který se manifestuje výrazným zhoršením celkové nutriční hodnoty, sníženou koncentrací živin, energie i stravitelnosti.

Technologicky nevhodný obsah sušiny (nad 40 %) silážované kukuřice způsobuje dále:

▪ horší stupeň udusání (požaduje se co nejdokonalejší udusání silážované hmoty – dosáhnout zvýšení měrné hustoty nad 210–230 kg sušiny/m3, a tím snížit poréznost siláží),

▪ vyšší stupeň lignifikace stébla a podpůrných pletiv, a tím výrazné zhoršení stravitelnosti organických živin,

▪ zvyšuje riziko většího výskytu polních plísní (zejména plísně rodu Fusarium) a jejich toxinů v řezance,

▪ zvyšuje potřebu jemnější struktury řezanky (délka řezanky pod 10 mm), z důvodu dokonalého udusání,

▪ zvyšuje riziko aerobní nestability výsledné siláže.

Podle autorů je doloženo, že změna klimatických podmínek, vliv tepelného stresu a velký deficit vláhy mají velmi negativní vliv na rostliny během vegetace, který se projevuje nejen snížením hektarových výnosů, ale zejména snížením výsledné nutriční hodnoty (nižší koncentrace škrobu, vyšší obsah frakce ADF a NDF, nižší stravitelnost organické hmoty). Extrémní sucho způsobuje navíc i technologické problémy se sklizní a vlastní konzervací biomasy v důsledku vysokého obsahu sušiny, často překračující hodnotu přes 40 %. Důsledkem je pak redukovaná fermentace, snížená produkce kvasných kyselin a s tím souvisí i nízká aerobní stabilita výsledných siláží, kterou doprovází odbourávání kyseliny mléčné, zvýšení produkce alkoholu a vyšší aktivita kvasinek v průběhu skladování a odběru. V důsledku globální změny klimatu musí management sklizně a konzervace kukuřice věnovat větší pozornost striktnímu dodržování technologické kázně a doporučených postupů. Siláže s vysokým obsahem sušiny poškozené aerobně, respektive tepelně, jsou zvířaty vždy hůře přijímány, mají nižší nutriční zhodnocení, mohou být nutričně, ale i dieteticky riziková i pro samotná zvířata.

Více informací přináší článek prof. MVDr. Ing. Petra Doležala, CSc., MVDr. Ing. Jana Dvořáčka, prof. MVDr. Leoše Pavlaty, Ph.D., dr. hab. inž. Katarzyny Szwedziak, prof. PO, Ing. Ondřeje Šťastníka, Ph.D., dr. inž. Ewy Polanczyk, z pracovišť Mendelova univerzita v Brně, S. O. S. Skalice nad Svitavou, s. r. o., Politechnika Opolska, Opole v tématu týdne týdeníku Zemědělec.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *