Rezistence řepkových škůdců k insekticidům

Na rezistenci je nutné se dívat jako na faktor, jenž zemědělcům stále více zmenšuje množinu, ze které lze bez potíží vybírat účinné nástroje umožňující snadný a účinný zásah proti škůdcům. I když je nepříjemné to přijmout, tento problém vznikl na polích a je důsledkem uplatňovaných technologií pěstování. Za stavu, kdy je rezistence některých škůdců realitou, je nutné změnit přístup k ochraně porostů, které tito škůdci poškozují. Jinak se bude situace jen zhoršovat, uvádí Ing. Marek Seidenglanz, Agritec Plant Research, s. r. o., Šumperk, s kolektivem autorů v časopise Úroda.

Jak dále informuje, z jarních škůdců jsou rezistencí nejvíce postiženi blýskáčci. Tento fakt ovšem komplikuje i ochranu proti stonkovým krytonoscům (proti krytonosci čtyřzubému zejména), přestože oni samotní žádnou rezistenci nevykazují (rozhodně ne takovou, aby se projevila v polních podmínkách). Krytonosec šešulový (alespoň část populací) si vytvořil rezistenci k acetamipridu a mírné posuny v jeho citlivosti k pyretroidům byly také zaznamenány. Vážný škůdce bejlomorka kapustová zřejmě není rezistentní k žádnému z používaných insekticidů – nelze to však potvrdit, neboť veškeré snahy o vytvoření vhodné metody testování u tohoto druhu selhávají (dospělci žijí jen krátkou dobu a v testech hynou velmi rychle bez ohledu na použití či nepoužití insekticidu).

U podzimních škůdců hovoří Ing. Seidenglanz o vzrůstajícím významu dřepčíka olejkového a mšice broskvoňové, v posledních letech nejen v teplejších regionech. Jakoby méně nápadně, ale též stále více na sebe upozorňují květilky a zřejmě i pilatka řepková. Nárůst významu těchto škůdců i v dalších evropských regionech (zejména tam, kde již více či méně zasahuje vliv kontinentálního podnebí) je často dáván do přímé souvislosti se zákazem neonikotinoidních mořidel. Důvod nárůstu populací podzimních škůdců je ale daleko složitější a komplexnější. Na druhou stranu to, že zemědělci neonikotinoidní mořidla k dispozici nemají, je z hlediska ochrany porostů (i z hlediska brzdění vývoje rezistence u škůdců) komplikace. Jde o sníženou možnost manévrovat, střídat různé přístupy a insekticidy s různým mechanismem účinku, domnívá se Ing. Seidenglanz, který ve svém článku informuje též o výsledcích testování citlivosti podzimních škůdců k insekticidům. Populace dřepčíků jsou podle těchto výsledků zcela necitlivé k neonikotinoidu thiacloprid, běžné esterické pyretroidy by měly být v polních podmínkách ještě účinné (i když to neplatí bezvýhradně), stejně jako organofosfáty. Mšice broskvoňová je specifická svoji citlivostí k insekticidům – zatímco většina přípravků působící na dřepčíky jen málo, nebo je zcela neúčinná, neonikotinoidy na ni působí podle Ing. Seidenglanze spolehlivě. U květilek se nepředpokládá, že by si rezistenci vytvořily.*

Více informací přináší článek veřejněný v časopise Úroda (4/2019).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *