Regulace plevelů v měnících se podmínkách

Plevelná společenstva doprovázejí kulturní rostliny od počátku zemědělství a patří mezi nejproblematičtější škodlivé činitele, na jejichž regulaci bylo vždy vynakládáno obrovské úsilí a energie. Plevele jsou součástí agroekosystémů, v nichž dochází ke konkurenčním vztahům s pěstovanými plodinami o vegetační faktory na stanovišti. Výskyt polních plevelů, jimž vyhovují podmínky osluněných stanovišť s poměrně nakypřenou půdou, je úzce spjatý s počátky hospodaření na půdě.

I v dalších obdobích byly změny plevelných společenstev ovlivňovány historickým vývojem zemědělských systémů. Ne jinak tomu je i dnes, kdy intenzita zaplevelení a druhové spektrum plevelů jsou úzce spojeny se současnými systémy hospodaření na orné půdě. Současný stav českého zemědělství je spjatý se změnami po roce 1989, kdy vedle politických změn, byla zahájena restrukturalizace zemědělství. Od přistoupení ČR k EU dochází s postupnou integrací do společné zemědělské politiky k dalšímu prohlubování strukturální nerovnováhy českého zemědělství. Nízký počet pěstovaných plodin, pokles stavu hospodářských zvířat, změny v technologiích zpracování půdy a vliv legislativy EU, to jsou hlavní aspekty, které ovlivnily vývoj plevelných společenstev v poslední době. Výsledkem je zúžené spektrum plevelů s častým výskytem dominantního druhu. V důsledku intenzivního používání herbicidů, které jsou dnes stěžejním (často i jediným) přímým plevelohubným opatřením, byl zaznamenán častější výskyt rezistentních populací.

Výskyt plevelů může být významně ovlivněný i změnou klimatu. Kromě dopadů změny klimatu na plevele je zapotřebí věnovat pozornost i dalším tématům, často souvisejícím s požadavky legislativy, které mohou ovlivnit zaplevelení našich polí.

Tyto a další informace uvádí ve svém článku prezentovaném v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2019) doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D., a kolektiv z Mendelovy univerzity v Brně.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *