Půda a trvalé travní porosty

Trvalé travní porosty (TTP) mají velký vliv na koloběh uhlíku v půdě, půdní biologii a přírodu celkově. Jsou nástrojem na zlepšení základních půdních vlastností, tedy zlepšení struktury půdy a tím její úrodnosti. Tyto porosty velmi významně podporují biodiverzitu půdy i pestrost krajiny. Pozitivně ovlivňují vodní režim v půdě a následně v celé krajině. Trvalé travní porosty jsou klimatizační jednotkou krajiny, která zlepšuje mikroklima a snižuje její chemickou zátěž.

Ano, trvalé travní porosty pozitivně ovlivňují vodní režim v půdě a následně v celé krajině, ale jen ty porosty, které využíváme a rovněž o ně cíleně pečujeme. Stále se totiž na stav půdního prostředí na TTP neklade přílišný důraz. Degradační procesy půdy se nevyhnuly ani tomuto odvětví a je zapotřebí začít to plně vnímat a něco pro to udělat. Utužení na TTP se objevuje kvůli použití těžké techniky, devastaci pastvou, vlivem vysokých stavů zvířat a hlavně na to působí průběh počasí. Zde se uplatňuje zejména schopnost travních porostů udržovat dobré biologické, fyzikální a chemické vlastnosti půdy, především její strukturu a obsah humusových látek. I v případě TTP platí, že je potřeba věnovat zvýšenou pozornost půdnímu prostředí jako celku, zejména strukturní a biologické kvalitě půdy. S ohledem na již probíhající změny v půdně-klimatických podmínkách, které v posledních letech výrazně ovlivnily objem vyprodukované píce v jednotlivých sečích, bude nutno řešit stav trvalých travních porostů i z pohledu nerovnoměrnosti srážek ale i zvyšujících se teplot a v letošním roce i srážkovým výkyvům. Rozhodující pro vyrovnanější výnosy jednotlivých sečí bude uvést do rovnováhy vztah půdní struktura – biologická aktivita – kořenový systém.

 

Míra utužení

Významným faktorem produkční schopnosti půdy je tedy její struktura, která současně výrazně ovlivňuje veškeré půdní vlastnosti. Tyto vlastnosti mají vliv na vodní a vzdušný režim v půdě, mineralizaci, humifikaci nebo fosilizaci organických zbytků rostlin, obsah a kvalitu humusu i na vybalancování aerobních a anaerobních procesů. Aby tento systém mohl fungovat, musí být v půdě během celé vegetace optimalizován poměr mezi všemi půdními fázemi. Zvyšuje se a stabilizuje se podíl půdní organické složky, která pochází z přírodních zdrojů. Taková půda má vysokou retenční schopnost, co se týče hospodaření s vodou. Vyšší infiltrace znamená nejen zasáknutí většího objemu srážkové vody do půdního profilu, ale i nižší povrchový odtok. Zasakování srážkové vody do půdy je hlavním zdrojem obnovy zásob půdní vláhy a spodních vod. Pro zajímavost 1 m3 strukturní půdy zadržuje přibližně 200–500 l vody. V přepočtu na 1 ha půdy s hloubkou půdního profilu 0,5 m, může strukturní půda disponovat zásobou 1 až 2,5 mil. litrů vody.

 

 

Výživa TTP

Kvalita píce je rozhodujícím faktorem pro zabezpečení výživy zvířat. Dlouholeté opomíjení, někdy záměrné, vyvážené základní výživy NPK podobně jako jednostranné hnojení základními makroprvky bez aplikace stopových prvků významně omezuje produkční potenciál TTP. V případě intenzivních kultur na orné půdě se aplikace stopových prvků stala standardem, ale u porostů TTP je tato potřeba stále spíš vnímána jako nadstandardní ošetření bez přidané hodnoty. Právě nedostatek stopových prvků významným způsobem ovlivňuje celkové zhodnocení základní výživy NPK, popřípadě vápníku a hořčíku. Stejně tak ovlivňuje i finální skladbu rostlin v porostu a jejich fyziologické procesy (např. důležité odnožování trav), které jsou základem produkce nejen kvantity, ale i důležité kvality píce. Následkem tohoto nedostatku je celkové snížení produkce píce a sekundárně nárůst potřeby minerálních aditiv v chovech pro udržení nebo zlepšení konverze krmiv. Toto je ale téma na samostatný článek.*

 

Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1720.

 

Ing. Ivana Šindelková

Zemědělský výzkum Troubsko, s. r. o.

 

Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 11/2020.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *