Proti virózám odrůdovou odolností

Virové choroby obilnin mohou způsobovat značné výnosové ztráty, v krajních případech jsou příčinou zaorání porostů. Zajímavou skutečností je, že se vlivem změny klimatu posouvají také do méně typických vyšších poloh nad 500 metrů nad mořem. V České republice patří mezi nejvýznamnější původce virus zakrslosti pšenice (WDV – Wheat dwarf virus) a virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV – Barley yellow dwarf virus). Právě testováním rezistence ozimého ječmene, ozimé a jarní pšenice vůči druhé zmiňované viróze, BYDV, se dlouhodobě zbývá tým Genetiky a šlechtitelských metod Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.

Na pokusných pozemcích Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV) jsme se sešli s Ing. Janou Chrpovou, CSc., vedoucí týmu Genetiky a šlechtitelských metod. Na první pohled bylo zřejmé, že umělá infekce BYDV se povedla a na náchylných materiálech se intenzivně projevila, meziodrůdové rozdíly byly zřejmé.

 

Jak už název napovídá, jedním z projevů žluté zakrslosti ječmene je různě silná zakrslost rostlin, u ječmene podle Ing. Chrpové daleko výraznější než u pšenice. „U pšenice jsou také rostliny menší, ale nikdy nedochází k takovému poškození, aby vůbec nevymetaly a zůstaly ve fázi růžice u země.“ Výrazné mohou být i barevné změny. Žloutnutí od špiček listů a jejích okrajů je typickým projevem zejména u ječmene, u pšenice se na listech objevuje také karmínové zbarvení. Zásadním bývá poškození kořenového systému, rostlina pak není schopna přijímat živiny a vláhu v potřebném množství, špatně vegetuje, redukuje odnože … Roste též její náchylnost k suchu, což je v posledních letech velmi aktuální, a fytopatogenním houbám.

Jak upozorňuje Ing. Chrpová, možnosti ochrany jsou v současné době poměrně složité, velmi důležitou roli proto mimo jiné hraje odrůdová odolnost. V rámci pokusů se tým Ing. Chrpové zabývá ozimým ječmenem a ozimou a jarní pšenicí. Tradičně sledují odolnost ozimého ječmene u šlechtitelských materiálů firmy Selgen, a. s., a Výzkumného ústavu pro pěstování obilnin ve Fiorenzuola d’Arda (Istituto Sperimentale per la Cerealicoltura) v Itálii, ale také sortiment odrůd ozimého ječmene a pšenice registrovaných v České republice. Testované genotypy jsou zhruba ve fázi tří listů infikovány BYDV pomocí mšice Rhopalosiphum padi ze skleníkových chovů. Kontrolní varianta je po dobu sání mšic zakryta netkanou textilií. Zhruba po pěti až sedmi dnech inokulačního sání jsou pak mšice usmrceny insekticidem, vysvětlila Ing. Chrpová. Virus žluté zakrslosti ječmene může přenášet více než dvacet druhů mšic, nejvýznamnější je však i v pokusech používaná mšice střemchová.

Největší význam pro rezistenci ječmene je připisován genu Yd2, pocházejícímu z etiopských jarních ječmenů. Poměrně dlouhý proces přenosu genu do komerčních odrůd přinesl již své plody. V České republice jsou v současné době registrovány dvě odrůdy, a to Travira a Novira, které jsou nositeli genu Yd2. Nutno ale podotknout, že BYDV není hlavním kritériem při registraci odrůdy, je přidanou hodnotou, vysoká náchylnost tak registraci nebrání.

Zatímco u ozimého ječmene je podstata genetické odolnosti vůči BYDV spojována s genem Yd2, u pšenice je situace složitější a naděje se vkládá do genů Bdv1 či Bdv2. „Ukázalo se, že v našich podmínkách působí spíše u juvenilních rostlin. Stupeň rezistence, který propůjčují dospělým rostlinám, není příliš velký,“ vysvětluje Ing. Chrpová. Podobně jako u ozimého ječmene také u pšenice se projevuje různý stupeň náchylnosti u jednotlivých odrůd/novošlechtění, ale ne tak razantní. Strategie v této plodině spíše směřuje k tomu, aby výzkumníci detekovali takové materiály, jejichž náchylnost je na úrovni náchylné kontroly SG-S 27-03. Tyto poznatky pak předávají šlechtitelům a zemědělské praxi. Pěstitelé pšenice se tak mohou v oblastech s opakovaným výskytem vyvarovat zařazení náchylných odrůd. Vysoký stupeň náchylnosti na úrovni náchylné kontroly se naštěstí objevuje výjimečně, u registrovaných odrůd se s ní prakticky nesetkáváme. Mezi náchylnější patří podle zkušeností Ing. Chrpové například odrůda Balitus.*

Více informací se lze dočíst v týdeníku Zemědělec.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *