Potenciál odrůd čiroku, bérů a tritikale pro  výrobu biomasy

Demografická prognóza OSN z roku 2019 předpovídá, že do poloviny století bude na světě o dvě miliardy lidí více než v současnosti. Růst počtu lidí se sice zpomaluje a populace bude stárnout, i tak ale v roce 2050 bude mít planeta 9,7 miliardy obyvatel a nejvíce jich přibude v subsaharské Africe. V důsledku toho musí zemědělství uspokojit rostoucí poptávku po potravinách a energii.

Za významné obnovitelné zdroje energie lze považovat biomasu získanou ze zemědělských plodin, připomíná v Úrodě č. 7/2021 spolu s dalšími autory Ing. Zdeněk Nesvadba, z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Kukuřice, jako C4 plodina, je v současné době dominantní plodinou na výrobu bioplynu ve střední Evropě. V Německu reprezentuje okolo 73 % celkové biomasy využitelné pro anaerobní digesci. Podle předběžných odhadů bude v nejbližší budoucnosti 25 % celkové bioenergetické produkce v Evropě pokrývat výroba bioplynu. Vzhledem k těmto odhadům to bude vyžadovat zvýšení pěstebních ploch energetických plodin.

S měnícími se klimatickými podmínkami se nejen v České republice dostává do popředí pěstování plodin, které mají nižší náročnost na potřebu vody a přitom poskytují dostatečně vysoké výnosy jak pro krmné účely, tak pro produkci bioplynu.

Jednou z těchto plodin je bezesporu čirok. Čirok cukrový poskytuje dostatečný výnos nadzemní biomasy zhruba 45 až 75 t z hektaru o sušině až 35 %, tvoří tak vhodnou surovinu pro biologickou fermentaci, a tím i pro produkci bioplynu. Čirok nachází uplatnění na pěstebních plochách v České republice jako určitá alternativa či doplněk silážní kukuřice, například na pozemcích mírně erozně ohrožených nebo jako plodina, kterou lze vysévat po ozimém žitu sklizeném na senáž.

Bér italský je druh pocházející z Číny, Indie a Malé Asie. Bér italský je velmi univerzální plodina, která je vhodná jak pro výživu lidí (zrno), tak pro výživu domácích a hospodářských zvířat (zrno, píce). Sláma je relativně měkká a snadno stravitelná pro dobytek. Bér se sklízí na zeleno asi sedm až deset dní před začátkem metání a na seno začátkem metání. Při kosení se nechává 8–10 cm vysoké strniště z důvodu lepšího obrůstání porostu béru. Sklizeň béru na siláž se provádí na začátku dozrávání lat (ve voskově-mléčné zralosti semen).*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *