Pomocné plodiny krmí půdu

Pěstování více plodin najednou na jednom pozemku není v zemědělství nic nového. Luskovinoobilné směsky se dříve běžně pěstovaly, pamětníci si možná vzpomenou i na sourež, směs pšenice a žita. Zkoušelo se také pěstování více odrůd jedné plodiny. Teprve moderní zemědělské technologie ale umožnily odstranit nedostatky těchto směsí. Nyní je možné každé plodině vymezit konkrétní místo v porostu a čas, během kterého se na něm bude vyskytovat. To omezí například nevítanou konkurenci rostlin a naopak pomůže využít jejich přednosti.

Pěstování meziplodin a doprovodných plodin prakticky testují v podniku Statek Bureš, s. r. o., v Bučině (u Vysokého Mýta). Podnik je zařazen v programu demonstračních farem Ministerstva zemědělství, v roce 2019 ukončili třetí rok. Znamená to kromě jiného, že pro další zemědělce pořádají semináře a dny otevřených dveří, během kterých se mohou přímo seznámit s výsledky výzkumu. Připraveno je pro ně například pěstování máku nebo pšenice s pomocnou plodinou, využití technologie strip-till při pěstování cukrové řepy, kukuřice a hořčice. V současné době testují pěstování řepky s různými druhy doprovodných rostlin.
„Hodně mi to přineslo, na přednáškách jsem se naučil řadu věcí,“ hodnotí dosavadní průběh Jindřich Šmöger ze Statku Bureš, i když dodává, že s projektem demonstrační farmy je spojeno poměrně hodně úřadování. Na semináře jezdí podle něj zemědělci i z velké dálky, průměrná účast se pohybuje kolem 30–40 lidí včetně zaměstnanců poradenských firem, kteří pak informace využívají dále. To ale není všechno. Přenášky nahrávají a vystavují na Youtube, kde mají stovky zhlédnutí, dění pak sledují další lidé ve facebookové skupině. „Mám zpětnou vazbu od studentů vysokých zemědělských škol, podle kterých je dobře, že slyší i jiný pohled na zemědělství, než který je běžný,“ popisuje Jindřich Šmöger.

„Poslední sklizeň ukázala, že při pěstování pšenice s peluškou nedochází k redukci výnosu. Na základě výsledků pokusů s kukuřicí zase víme, že hektarová dávka kejdy nebo digestátu větší než 35 m3 je kontraproduktivní, protože dochází k redukci výnosu. Množství živin je zkrátka příliš velké, rozplavuje se povrch půdy a podobně,“ shrnuje Jindřich Šmöger. Podniky při vyhodnocování těchto projektů a doporučování dalšího postupu spolupracují s Centrem precizního zemědělství (CPZ) při České zemědělské univerzitě v Praze a firmou AGROEKO Žamberk, spol. s r. o.

V podniku neořou a problémy s hrabošem nemají.*

Celý text najdete v úvodní reportáži v Úrodě č. 2/2020

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *