Podstata vzniku herbicidní rezistence a jak jí předcházet

Plevele se nepřetržitě přizpůsobují změnám v technologiích zpracování půdy, sklizně, agrotechnice a mnoha dalším faktorům. Nejvýznamněji druhové složení plevelů na orné půdě ovlivnilo zavedení selektivních a velmi účinných organických herbicidů, které přišlo po druhé světlové válce a masově se rozšířilo v šedesátých letech minulého století.

S novou technologií však přicházejí i rizika. Kromě těch ekologických může jít také o rozvoj rezistence plevelů vůči herbicidům. Víceleté opakované používání vysoce účinných herbicidů vede k výrazným změnám v druhovém složení plevelových společenstev. Selekce vyvolaná víceletou aplikací herbicidů způsobuje, že z fytocenóz ustupují citlivé druhy a na stanovišti zůstává pouze několik tolerantních plevelných druhů, které se rychle přemnoží a silně konkurují plodinám. Kromě mezidruhové kompetice ovlivňují herbicidy také konkurenci vnitrodruhovou. V každé populaci plevelného druhu se nachází určité velmi malé procento jedinců, kteří se vyznačují přirozenou schopností přežít herbicidní ošetření. Potlačování citlivých fenotypů uvnitř populace herbicidem je selekčním tlakem, který časem vede ke vzniku rezistentní populace. Regulace plevelů pak bývá zpravidla výrazně náročnější.

Herbicidní rezistence je fenomén, který snadno vzniká, ale je obtížné a nákladné se s ním následně potýkat. Nové účinné látky, které by pomohly situaci řešit, stále nepřicházejí a vzhledem k tomu, že za posledních 30 letech nebyl objeven žádný nový mechanismus účinku herbicidů, nemůžeme se spoléhat na příchod nového řešení, ba naopak. Vzhledem ke zvyšování nároků na bezpečnost všech pesticidů dochází k omezování sortimentu stávajících přípravků. Proto je nutné využívat veškeré postupy antirezistentní strategie, abychom udrželi účinnost stávajících mechanismů účinku. Vzniku rezistence nelze zcela zabránit vzhledem ke spontánnímu vzniku mutací, proto je nutné se snažit předcházet jejímu rozvoji a šíření. V případě, že rezistence již vznikla, je nutné se zaměřit na opatření vedoucí k omezení reprodukce u rezistentních jedinců a zabránit tak jejich dalšímu šíření.*

Podstata vzniku herbicidní rezistence je náplní článku zveřejněném v časopise Úroda (5/2021). Článek, ze kterého čerpá i tento příspěvek, zpracoval tým z České zemědělské univerzity v Praze v čele s Ing. Jakubem Mikulkou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *