Plevele jsou nemalou výzvou

Nejednomu agronomovi komplikují práci s ozimými obilninami plevele, které se stávají stále úpornějšími. Míra ošetření ozimých obilnin na podzim bývá nižší než na jaře. Nicméně je zřetelně ovlivněna počasím a vývojem plevelů – jsou-li v pokročilejších stadiích již na podzim, mohou způsobit v porostu značné problémy. Proto je potřeba jim věnovat patřičnou pozornost.

Vzhledem k vysokému podílu orné půdy, která je využívaná k produkci obilovin, patří obilniny k nejvýznamnějším zemědělským plodinám v řadě zemí. V České republice zaujímají přibližně 54 % výměry orné půdy. Kontrola výskytu plevelů patří mezi nejdůležitější produkční opatření – plevele se na výši výnosu podílí přibližně 30 %. Například v Bavorsku to představuje rozdíl ve výši 2 miliónů tun krmného a potravinářského obilí. Hodnota tohoto rozdílu produkce může být vyčíslena v částce odpovídající zhruba 400 miliónů eur.

Cílená ochrana obilnin před výskytem hlavních plevelů, kam patří třeba svízel přítula (Galium aparine), rozrazil (Veronica), heřmánek (Matricaria) nebo hluchavka (Lamium), je proto při pěstování obilnin nezbytná. Ale pozornost je třeba věnovat též takovým plevelům, jako je kakost (Geranium), nebo druhům, které je obtížné regulovat v rámci osevních postupů – bodláky (Carduus, Cirsium aj.), svlačce (Convolvulus), přeslička rolní (Equisetum arvense), mák vlčí (Papaver rhoeas) nebo chrpa modrá (Centaurea cyanus). Největší výzvou však bývá kontrola výskytu plevelných trav, kam patří např. psárka polní (Alopecurus myosuroides), chundelka metlice (Apera spica-venti) a sveřepy (Bromus).

Asi už každý někdy zaslechl „vtip“, že největšími nepřáteli zemědělce jsou jaro, léto, podzim a zima. Po pravdě řečeno, když tak člověk sleduje průběh počasí v jednotlivých ročních obdobích, kdy dochází k náhlým a rozsáhlým výkyvům teplot, přívalovým srážkám a povodním, krupobití či dlouhým období sucha, tak by se tomuto „vtipu“ chtělo dát za pravdu. V praxi taková rozmanitost často způsobuje zpoždění výsevu či výsadby a dalších ošetření půdy či porostu, nutnost výsev zopakovat či přistoupit ke změně osevního postupu, když dojde v souvislosti s nepříznivým průběhem počasí k přílišnému poškození původního porostu. Ale pokud jde o plevele, tak u těch to mnohdy vypadá, že ať je počasí jakékoliv, svědčí jim vždy lépe než kulturní plodině.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *