Ovlivní významně ochranu řepky ztráta účinných látek chlorpyrifos a chlorpyrifos-methyl – ano, nebo ne?

Ing. Pavel Minář, Ph.D.

Ing. Pavel Minář, Ph.D., pracuje od roku 1990 v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, je ředitelem Odboru přípravků na ochranu rostlin, jenž v rámci ÚKZÚZ zajišťuje hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin. Zastupuje Českou republiku na jednáních pracovních skupin v Evropské komisi a Radě EU. Pravidelně se účastní školicích akcí pro odbornou veřejnost.

Neobnovením schválení účinných látek chlorpyrifos a chlorpyrifos-methyl přijdou pěstitelé řepky o jedny z nejpoužívanějších insekticidů s velmi dobrou účinností. Důvodem neschválení je v případě obou látek jednak klasifikace, o níž rozhodl na základě dostupných vědeckých studií Evropský úřad pro chemické látky (ECHA), jednak závěry Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ve vztahu k možné genotoxicitě a dalším negativním vlivům na zdraví lidí. V případě chlorpyrifosu bylo rozhodnutí vcelku zřejmé. Česká republika ale vznesla námitky vůči tomu, že se závěry chlorpyrifosu automaticky přenesly i na chlorpyrifos-methyl, přestože pro to podle názoru odborníků z resortu zdravotnictví nebyly jednoznačné vědecké důvody. Pro dokreslení je třeba zmínit i zhruba desetiletý tlak mnoha nevládních organizací na internetových stránkách i v dalších médiích mnoha zemí EU v souvislosti s možným poškozením nervové soustavy u dětí. Evropská komise byla dlouhodobě pod silným tlakem na to, aby rozhodla co nejrychleji a aby ponechala co nejkratší lhůtu pro doprodej a spotřebu zásob.

Je třeba říci, že vzhledem k závěrům obou evropských vědeckých agentur a názoru většiny členských zemí neměla Evropská komise na výběr a logicky směřovala k neschválení obou účinných látek. Uživatelé negativní rozhodnutí, samozřejmě, nevítají, protože chlorpyrifos i chlorpyrifos-methyl jsou látky velmi účinné a oblíbené a jsou již mnoho let pevnou součástí agrotechnických postupů. Pěstitelé logicky namítají, že by se k rušení látek mělo přistupovat pouze tehdy, jsou-li za ně zajištěny dostatečné alternativy. Evropský systém schvalování účinných látek a povolování přípravků na ochranu rostlin ovšem není konstruován jako prioritně sloužící pro zajišťování dostatečných prostředků ochrany rostlin. Respektive, pokud se na základě dostupných vědeckých podkladů dojde k závěru, že zjištěné parametry účinné látky nebo přípravku nesplňují kritéria stanovená právními předpisy, pak nemá Evropská komise nebo povolovací úřad jinou možnost než rozhodnout o neschválení, nebo nepovolení bez ohledu na to, zda tím vzniknou praktické problémy a jsou-li alternativní přípravky k dispozici.

V případě chlorpyrifosu a chlorpyrifos-methylu, které se v ozimé řepce používají proti krytonosci a blýskáčkovi, je možné pohledem do Registru povolených přípravků na ochranu rostlin na internetových stránkách ÚKZÚZ nebo do Rostlinolékařského portálu tamtéž zjistit, že pro stejné použití je povoleno dalších pět účinných látek ze skupiny pyrethroidů, dále indoxacarb (karbamát) a acetamiprid (neonikotinoid). Nešťastné je souběžné neobnovení schválení účinné látky thiacloprid ze skupiny neonikotinoidů. V letošním roce ještě bude možné thiakloprid použít, protože povolení přípravků se mají rušit až začátkem srpna 2020 s určením další lhůty pro doprodej a spotřebu stávajících zásob.

Po ztrátě chlorpyrifosu a thiaclopridu se může opticky zdát, že jsou alternativní přípravky prozatím k dispozici. Při pěstební ploše a významu řepky a po snížení spektra dostupných látek jistě dojde k růstu spotřeby látek zbývajících. Je třeba vzít do úvahy, že pyrethroidní látky jsou v případě intenzivnějšího používání náchylnější k rezistenci a u některých z nich se v minulosti při projednávání v Evropské komisi zvažovala omezení nebo i neschválení. Je tedy možno konstatovat, že v tuto chvíli sice alternativní insekticidní přípravky v řepce k dispozici jsou, ale tento stav je poměrně křehký. Proto by bylo, podle mého názoru, vhodné, aby se dosáhlo rozšíření spektra zbylých insekticidů v řepce o jednu až dvě nové látky. Naše pracoviště každopádně prozkoumá dostupné insekticidní prostředky v sousedních zemích a bude se snažit možná řešení projednat i s výrobci přípravků.

Ing. Marek Seidenglanz

Ing. Marek Seidenglanz, pracuje ve firmě AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., jako výzkumný pracovník. Zabývá se ochranou rostlin proti škůdcům, hodnocením účinnosti přípravků na ochranu rostlin a obecně zemědělskou entomologií a agroekologií.

Ke ztrátě čtyř významných účinných látek, nejde jen o organofosfáty chlorpyrifos a chlorpyrifos-methyl, ale také o neonikotinoid thiacloprid a triazin (pyridin) pymetrozine, dochází pro pěstitele řepky v době, kdy ochranu porostů před škůdci komplikuje několik dalších faktorů a škrty výše zmíněných účinných látek tak celý problém významně ztěžují. V důsledku klimatických změn se někteří škůdci stávají obtížněji kontrolovatelní (patrné hlavně u stonkových krytonosců a dřepčíka olejkového) a stále větší roli hraje, ale hlavně ještě bude hrát, fenomén získané rezistence škůdců (blýskáčci, dřepčíci) k některým insekticidům (pyretroidy, neonikotinoidy). Dívám-li se na problém z hlediska někoho, kdo se zabývá monitoringem vývoje rezistence u řepkových škůdců a změnami jejich chování v důsledku měnících se podmínek životního prostředí, jeví se mně ztráta jakékoliv účinné insekticidní látky, tedy každého účinného nástroje, který by šel v ochraně porostů použít, jako chybná. A to i při vědomí jasně prokázaných (mnohdy výrazných) negativních dopadů těchto insekticidních účinných látek na celou řadu necílových organismů obývajících jak řepkové porosty, tak i biotopy okolní.

Nebezpečnost stahovaných látek nechci nijak zpochybňovat, je mně známa z mnoha vědeckých studií publikovaných v dobrých časopisech i z mých vlastních pozorování. Je nepochybně potřeba řešit snižování závislosti pěstitelských technologií na používání pesticidů. Je primárním úkolem výzkumu šetrnější technologie navrhovat a zemědělcům nabízet. Myslím si ale, že si cestu k nějakému ideálu, bez ohledu na jeho reálnost, tedy vysoce produktivnímu systému (malá plocha a pár lidí musí živit velkou populaci) s minimálními riziky pro všechny organismy kromě těch pro plodinu škodlivých, zákazem insekticidů zkomplikujeme. Budeme se od takového ideálu spíše vzdalovat. Látky, které zůstanou zemědělcům dostupné i po zákazu, nejsou nějak výrazně méně nebezpečné pro životní prostředí. Vesměs se však jedná o látky na důležité škůdce buď méně účinné v porovnání s těmi, o které zákazem přicházíme, anebo dokonce zcela na některé z nich neúčinné. Z důvodu rezistence.

Zúžením možnosti i před škrty malého výběru a zvýšením využívání již velmi omezeného počtu různě působících insekticidů se vystavujeme extrémnímu nebezpečí rychlé selekce rezistentních populací škůdců. Zůstanou pyretroidy, k nim jsou blýskáčci plně rezistentní a dřepčíci k tomu mají jen kousek. Dále jeden neonikotinoid, zde mají zase blízko k rezistenci blýskáčci a někteří krytonosci a dřepčíci jsou zcela rezistentní. Třetí možností je pak oxadiazine indoxacarb, který je ale řešením jen pro blýskáčky. Z postřikových insekticidů pak už zbývají látky působící jen na mšice. Není úplně fér, že od zemědělství zcela odtržená majoritní část společnosti plně si libující ve využívání výdobytků moderního světa, jež velmi usnadňují život, chce a dokáže prosadit, aby se jich jedna poměrně malá skupina, jež je také součástí společnosti, musela zříci.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *