Omezování dopadů a předpověď sucha

Ve Větrném Jeníkově proběhl seminář s názvem Omezování dopadů a předpověď zemědělského a lesnického sucha v České republice. Podle prof. Zdeňka Žaluda z Mendelovy univerzity v Brně a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR může za sucho ze 70 procent změna klimatu a z 30 procent stav krajiny. Dosavadní měření ani modely nenaznačují, že by se změnil trend globálního oteplování, proto je na místě přemýšlet o tom, v jakých regionech má zemědělství budoucnost a kde podmínky nebudou tak vhodné jako v minulosti.

Prof. Žalud hovořil o tom, že posledních 140 let se teplota na celé planetě stále zvyšuje. V České republice se za posledních 220 let průměrná teplota zvýšila zhruba o 1 °C. Významný nárůst je zejména v posledních letech, kdy například v roce 2018 byla průměrná teplota 9,6 °C a loni 9,5 °C. „To dokazuje, že nelze očekávat ochlazení,“ zdůraznil. Druhým klíčovým prvkem pro naši krajinu a zemědělství jsou srážky. Jakmile se otepluje, zvyšuje se výpar a voda se nachází v atmosféře ve formě vodní páry a chybí v půdě pro rostliny.

S oteplováním souvisí i mnohá rizika, kterým je třeba přizpůsobit pěstování. Prodlužuje se vegetační doba, nástup vegetace je dřívější, takže rostliny začínají dříve čerpat vodu z půdního profilu a dříve ji i spotřebují. Dřívější nástup jara zvyšuje riziko jarních mrazů, také kvetou zároveň různé druhy rostlin a stromů, ty odkvetou a včelám chybí zdroje potravy. Se změnou klimatu také úzce souvisí problematika chorob a škůdců, kteří se budou stěhovat do vyšších poloh a budou mít více generací. Lze také očekávat nástup nových druhů chorob a škůdců. Zmínil i problémy s hrabošem a kůrovcem.

Změna klimatu je podle prof. Žaluda pro některé oblasti velkým problémem, pro jiné naopak příležitostí. „Modely ukazují, že na Vysočině bude tepleji než dnes, zachová se celkový úhrn srážek a zůstane i sníh. Proto by možná bylo vhodné na Vysočině investovat do rozvoje zemědělství, zatímco v nižších polohách se budou stále více investovat finance do adaptačních opaření, především proti dopadům sucha.“ nastínil prof. Žalud. Na otázku, kde pak budou lesy, odpověděl, že třeba právě na jižní Moravě tam, kde je dnes zemědělská půda, ale pěstování na ní je vzhledem k suchu čím dál problematičtější. Jako příklad oblasti, kde se pestrým vícegeneračním, vícedruhovým a vícepatrovým smíšeným lesům na jižní Moravě daří, uvedl prof. Žalud Chřiby. „Je třeba, aby zemědělci i lesníci současné a očekávané klimatické podmínky respektovali a v jejich zájmu i zájmu krajiny se přizpůsobili,“ zdůraznil.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *