Odrůdové pěstební technologie u ozimé pšenice

V odrůdových pokusech založených na sušším stanovišti v Chráštanech u Rakovníka ve spolupráci se zemědělským podnikem Lupofyt, s. r. o., Chrášťany a Okresní agrární komorou Rakovník sledují odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV) od roku 2006 vliv různého zpracování půdy (orba do 20 cm, minimalizace do 10 cm) a intenzity výživy a ochrany rostlin na výnos zrna odrůd ozimé pšenice s rozdílnou odolností ke stresům.

Článek odborníků z VÚRV zveřejněný v časopise Úroda (7/2021) přináší poznatky k odrůdovým pěstebním technologiím ozimé pšenice. Jak uvádějí, v oblastech ohrožených suchem mají často nižší efektivnost prostředky investované do vyšší intenzity hnojení dusíkem, morforegulátorů růstu a fungicidů. Zvyšuje se též význam výběru vhodných odrůd, které jsou schopné dosáhnout srovnatelných výnosů a kvality produkce při nižších vstupech. V těchto oblastech je zároveň nutné správně posoudit každé agrotechnické opatření z hlediska neproduktivních ztrát vody z půdy (hloubka a intenzita zpracování půdy, struktura porostu apod.). Již vyšší regenerační dávka dusíku může způsobit u některých odrůd větší zahuštění porostu a zvýšit potřebu následujících vstupů (morforegulátory růstu, fungicidy apod.) nebo zvýšit riziko poškození rostlin mrazy nebo suchem. Proto je podle autorů třeba věnovat pozornost stanovení optimální dávky dusíku na základě obsahu Nmin v půdě do hloubky 0,9 m před jarním hnojením a mineralizační schopnosti orniční vrstvy půdy, protože každá chyba se může nepříznivě projevit například polehnutím některých odrůd nebo nižším obsahem bílkovin v zrnu, na což má však značný vliv průběh ročníku.

V polních maloparcelkových pokusech s ozimou pšenicí po ozimé řepce (2019) a po máku (2020) byl srovnáván vliv různých způsobů zpracování půdy (O = orba do 0,20 m, M = minimální zpracování do 0,1 m) a různé intenzity výživy a ochrany rostlin na výnos zrna jedenácti odrůd ozimé pšenice (LG Absalon, Asory, Benchmark, RGT Depot, Fakir, Gordian, RGT Ponticus, Proteus, RGT Reform, Rivero, Sofru, Steffi, Viki a Viriato). Pokusy byly provedeny na stanovišti v Chráštanech u Rakovníka (obilnářská oblast, kambizem, 398 m n. m., suma ročních srážek 516 mm, průměrná roční teplota vzduchu 7,8 °C).

Ze získaných výsledků vyplývá, že v průměru suššího roku 2019 byly zjištěny nejvyšší výnosy u odrůd kompenzačního typu Fakir a Steffi, ve vlhkém roce 2020 u odrůd Proteus, Benchmark a Fakir. Přitom byly u vyšší intenzity agrotechniky (jeden fungicid, morforegulátor růstu, o 50 kg N/ha více) výnosy zrna u minimalizace vyšší v průměru o 12 % (v roce 2019 o 4 %) a u orby o 8 % (v roce 2019 o 0,5 %) než u nízké intenzity bez fungicidů a morforegulátorů růstu a s nižší celkovou dávkou dusíku (80–90 kg N/ha).*

Více informací přinese časopis Úroda (7/2021) v článku Ing. Radka Vavery, Ph.D., a kolektivu z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *