Ochrana proti blýskáčkovi řepkovému

V období tvorby poupat u řepky způsobují dospělci blýskáčka řepkového (Meligethetes aeneus, Fabricius 1775) žírem na poupatech největší škody, kdy silně poškozují reprodukční orgány budoucího květu. V této době se provádí cílené ošetření proti dospělcům. V ochraně dosud, vzhledem k možnosti ohrožení včel, převažovala aplikace relativně levných pyretroidů.

Postupně, jak řepka rozkvétá, stěhuje se blýskáček do rozvinutých květů a živí se pylem. Současné řídce seté odrůdy však vytváří výnos především na větvích a poupata rozkvétají postupně v období několika týdnů. V polních podmínkách je možno často pozorovat, že i ve fázi plného květu bývají nejmladší poupata silně nakousána a nacházíme v nich vajíčka.

Hodnocení letové aktivity a první nálety blýskáčků se provádí vizuální kontrolou nebo chytáním dospělců do žlutých Morickeho misek či na žluté lepové pásy.

Prahy škodlivosti jsou stanoveny na výskyt jednoho brouka na rostlinu v BBCH 51 (uzavřená poupata) až na tři brouky na rostlinu v BBCH 59–69 (na začátku květu). Tato čísla jsou však stanovena příliš nízká, v zahraničí jsou až třikrát vyšší.

Blýskáček se musí kontrolovat po celou dobu výskytu poupat i v kvetoucím porostu.

V letech 2011–2015 byly založeny na čtyřech lokalitách v ČR (Praha-Uhříněves, Humpolec, Slapy u Tábora a Šumperk) maloparcelkové pokusy, kde bylo cílem vyhodnotit celý systém ochrany proti škůdcům ozimé řepky.

Proti blýskáčkovi bylo ošetření provedeno podle jeho výskytu asi v BBCH 51–59 (hlavní květenství je volné ve výši okolních listů až žlutá zavřená poupata). V celkovém insekticidním sledu to bylo druhé ošetření.

Účinnost i nejlepších přípravků proti blýskáčkům je však relativně nízká – v roce 2011 asi 40–50 %, v roce 2012 u nejlepších přípravků okolo 50 % a v roce 2013 se ještě snížila na 30–40 %. O něco vyšší byla v roce 2014, a to 50–60 % a nejvyšší v roce 2015 s 45–70 %. Rozdíly mezi lokalitami a ročníky jsou však velké. Tyto výsledky mohou být dány i charakterem maloparcelkových pokusů, kdy mají blýskáčci možnost rychlé migrace mezi variantami. V polních podmínkách na velkých pozemcích může být účinnost mnohem větší.

 

Více informací ke konkrétním možnostem ochrany proti blýskáčkovi řepkovému přinese dubnové vydání časopisu Úroda v příspěvku Ing. Jana Kazdy, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *