Může být nezakládání porostů meziplodin významnou prevencí proti šíření hrabošů – ano, nebo ne?

RNDr. Jan Nedělník, Ph.D.

ředitel Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o. Troubsko a předseda předsednictva České akademie zemědělských věd

Když mě paní redaktorka požádala o napsání stanoviska k tiskové zprávě Ústředního kontrolní a zkušebního ústavu zemědělského ze dne 20. 8. 2020 s názvem „Nezakládání porostů meziplodin bude významnou prevencí proti šíření hrabošů“, tak jsem sice přípravu tohoto sloupku přislíbil, ale zároveň se trochu nacházím ve schizofrenní situaci. Pokusím se vysvětlit proč. Kalamitní výskyt hraboše je realitou minimálně od loňského jara a na mnohých lokalitách je realitou i dnes. Po bitvě každý generálem. Dne 13. 8. 2019 jsem podepsal za odbor rostlinolékařství České akademie zemědělských věd tiskové prohlášení (www.cazv.cz), ve kterém jsme vyjádřili plnou podporu tehdy navrhovaným opatřením ze strany ÚKZÚZ včetně plně kontrolované a zdůvodněné plošné aplikace rodenticidu. Chce se mi teď říci, že kdyby byla tato opatření realizována, tak možná bychom nemuseli řešit kalamitu v roce letošním. Ale je to samozřejmě s otazníkem. Dovolte ještě jednu osobní vzpomínku. Když jsem v loňském roce seděl v kabině kombajnu na jižní Moravě při sklizni zbytků pšenice a viděl stovky děr a stovky jedinců, tak to bylo jen potvrzením toho, že opravdu došlo k velmi výraznému přemnožení tohoto živočišného škůdce. Farmář, kterému pole patří, mně také řekl, že tam nebude set ozim, protože by hrabošům předložil další dávku krmení. Z tohoto pohledu přerušení kontinuity potravních zdrojů je určitě racionálním příspěvkem ke snižování populace hrabošů. To se týká i meziplodin, které budou hrabošům určitě chutnat. Moje schizofrenie spočívá v tom, že jako rostlinolékař plně podporuji využití všech nástrojů a možností, které nám dává integrovaná ochrana rostlin od nechemických až po chemické. Pokud ÚKZÚZ přijme mimořádná rostlinolékařská opatření, která budou spočívat i v cílené plošné aplikaci Stutoxu II., budu je podporovat. Na druhé straně jako zástupce výzkumné organizace, která ve svých výzkumných programech a poradenství doporučuje zemědělcům v maximální míře využívat meziplodiny ze všeobecně známých pozitivních důvodů a také šlechtí odrůdy využitelné jako meziplodiny, jsem z doporučení ÚKZÚZ trochu na rozpacích. Farmáři dnes ve svých jednotných žádostech v rámci greeningu mají meziplodiny zařazené a počítají s dotačním příjmem za tyto plodiny. Nemělo by se tedy stát, že jedno, byť pozitivní doporučení ÚKZÚZ, bude znamenat pro realizátory finanční újmu. Ideální by tedy bylo, kdyby spolu s realizací doporučení včetně možností aplikace rodenticidu byla potom i výjimka pro nezařazení meziplodin a nebylo by to sankcionováno. V době psaní tohoto příspěvku byla publikována informace SZIF, že ve vybraných okresech bude nepoužití meziplodin z důvodu kalamitního výskytu hraboše klasifikováno jako zásah vyšší moci. Opět se podle mého názoru potvrzuje, že prevence je vždy lepší a environmentálně i ekonomicky přijatelnější než řešení následků. Doufejme, že v letošním roce nebudeme svědky další vyhrocené debaty, která již z daleka nebyla o odbornosti, ale byla o politice. Žádný zemědělec nechce kolem sebe otrávit vše živé, chce podle mého názoru jen udržitelně hospodařit za rozumných ekonomických i ekologických podmínek.

Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.

vedoucí oddělení metod monitoringu a prognóz výskytu škodlivých organismů, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského

Meziplodiny v současnosti nabývají na významu, i když je jejich důležitost stále nedoceněna, zvláště v situacích, kdy je z jakýchkoliv důvodů využívána úzká struktura pěstovaných plodin. Kromě významu přerušovače v obilných sledech lze pozitiva zařazení meziplodin spatřovat ve fytosanitárním, melioračním, hydrologickém, protierozní i odplevelovacím účinku. Meziplodiny dodávají do půdy tolik ceněnou organickou hmotu (10–60 t/ha), podle termínu setí a zvolených komponentů. V dusíkatých látkách se jedná o dodání 50 až 150 kg/ha. Budoucí nastavení zemědělské politiky chce postavení meziplodin v zemědělských systémech posilovat a jde o krok chvályhodný.

ALE:

Současný trend za trvalým pokryvem půdy a půdoochrannými technologiemi si také nese jistá rizika, a jedním z nich je zvýšená hustota populací drobných hlodavců, kterým tento systém zajišťuje trvalý zdroj potravy a ideální úkryt před predátory.

V roce 2019 jsme byli svědky mimořádně silné gradace hraboše polního, který si vyžádal ztráty nejen na výnosech, ale způsobil též obtíže v oblastech, kde bylo nutno plnit opatření DZES 4 a 5. Tato opatření jsou ve velké míře postavena právě na pěstování meziplodin, které ovšem na nejpostiženějších pozemcích díky přemnoženému hraboši zcela vymizely. Zemědělci tak museli dokládat na SZIF potvrzení o zásahu vyšší moci na pozemky, které podmínky nesplňovaly díky totální decimaci hrabošem.

V letošním roce přistoupil ÚKZÚZ z důvodu stále trvající gradace hraboše k preventivnímu opatření a zejména v okresech nejvíce ohrožených kalamitou hraboše nedoporučil vysévání meziplodin. Jde o mimořádné opatření, které má zpomalit, ideálně zastavit růst populací a vypudit jedince z polí se sklizenou hlavní plodinou do refugií, ve kterých by měli hraboši zůstat do doby před příchodem zimy. Vysetím meziplodiny na zkultivovaná pole poskytujeme hraboši v krátké době po sklizni úkryt i rychlý a chutný zdroj potravy. Pole s osetou meziplodinou slouží jako rezervoár pro šíření hraboše na sousední pole.

Nevysetím meziplodin jej donutíme přestěhovat se na místa, odkud mu bude trvat delší dobu, než se nastěhuje zpět do polí. V refugiích mimo zemědělskou půdu jsou navíc hraboši pod větším predačním tlakem (lišky, kuny, lasičky apod).

Současné nastavení evropské zemědělské politiky směřuje ke stále většímu ozelenění pěstebních technologií a snižování umělých vstupů, neumí však účinně reagovat na negativa, která tento trend také přináší. Gradace hraboše proběhla celou Evropu a vyžádala si ztráty na úrovni miliard eur a způsobila problémy nejen pěstitelům potravinářských, ale i krmných komodit, kteří po dvouleté gradaci hraboše trpí nedostatkem objemných krmiv pro stáda dojného i masného skotu.*

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *