Mšice na řepě

Po bramboru lze za okopaniny považovat i některé druhy zelenin nebo alternativních plodin jako je topinambur, čekanka, mrkev, tuřín, vodnice, krmná kapusta, krmný kedluben. Nejvýznamnější jsou samozřejmě různé kultivary řepy.

Tématem se v Úrodě č. 6 zabývají Ing. David Fryč a Ing. Svatopluk Rychlý z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu  zemědělského. Připomínají, že cukrová řepa má nezastupitelný význam pro výrobu cukru; významná je také červená řepa – známá jako kořenová zelenina; mangold – listová zelenina nazývaná také jako špenátová řepa; a samozřejmě krmná řepa jež slouží jako vysoce stravitelné krmivo s příznivým vlivem na zdravotní stav zvířat. Obecně se na řepě (všechny kultivary) uvádí 16 druhů mšic, které se zde vyvíjejí, ovšem v našich podmínkách to připadá v úvahu deset druhů (tab. 2).

Mšice působí svým sáním deformace a barevné změny na pletivech rostlin. U řepy při napadení dochází ke snižování hmotnosti bulvy a zároveň i cukernatosti. Většina mšic saje na listech a poškození je patrné předčasným usycháním okrajových listů. Jsou také druhy, které dávají přednost vlásčitým kořenům (Smynthurodes betae) a takto napadené kořínky nejčastěji zasychají. Nejvýznamnější riziko u mšic je přenos rostlinných virů, jako jsou virus žloutenky řepy (BYV), virus mírného žloutnutí řepy (BMYV) a virus mozaiky řepy (BtMV). Největším nebezpečím jsou zde mšice broskvoňová (Myzus persicae) a kyjatka zahradní (Macrosiphum euphorbiae). Nebezpečí spočívá především v jejich pohyblivosti, díky které mohou přenášet velmi účinně rostlinné viry, např. během 24 hodin změní místo 73 % jedinců mšice broskvoňové a 84 % jedinců kyjatky zahradní. Larvy bývají obvykle považovány za ještě účinnější vektory než dospělci, protože mají intenzivnější metabolismus a přijímají více potravy, také průchodnost viru v těle mšic s věkem klesá. Mšice preferují řidší a prosvětlenější porosty. Každoroční výskyty jsou zaznamenávány ovšem především u mšice broskvoňové a mšice makové (Aphis fabae). Ostatní druhy se vyskytují často jen příležitostně v závislosti na povětrnostních podmínkách, charakteru okolí nebo jde o trvale poměrně vzácné druhy (které ovšem mohou čas od času překvapit i silnou intenzitou napadení).*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *