Mšice a virové choroby u řepky

Doc. Ing. Jan Kazda, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze upozornil na konferenci společností SAATEN-UNION CZ s. r. o. a Rapool CZ s. r. o. na výskyt mšic v podzimním období tři roky po sobě. Hovořil také o výsledcích pokusů s odrůdami s genem rezistence proti viru žloutenky vodnice.

„Podzim není pro pěstitele řepky příliš příznivý, protože kromě mšic se objevuje dřepčík olejkový, zápředníček, předivky, pilatky, osenice, květilky a řada dalších škůdců. Největším překvapením pro pěstitele i pro nás ve výzkumu byl v poslední době výskyt mšic. Mšice broskvoňová se rozšířila poprvé v obrovském množství před třemi lety. Objevila se i v roce následujícím a loňském, což nelze brát na lehkou váhu. Musíme se připravit na to, že by se situace mohla opakovat. Domnívám se, že to souvisí se zákazem neonikotinoidního moření v Evropě. Mšice broskvoňová pochází ze západní Evropy, protože se na podzim nevyskytují její samečci ani samičky. Mšice nemá ani tendenci přelétávat na další hostitele, jako jsou broskvoň a slivoň, kde přezimuje a klade vajíčka. Mšice neměly ani v listopadu tendence se z polí ztrácet a čekaly na polích až do jara. Kvůli teplotám pod -8 °C u nás však nepřežily. V západní Evropě běžně přežívají celou zimu až do jara,“ informoval doc. Kazda.

Doc. Kazda informoval, že v Českérepublice byly registrovány dva nové přípravky Gondola (registrován do zeleniny a obilnin) a Transform, které obsahují účinnou látku sulfoxaflor. Transform je registrován zatím pouze na mšice do obilnin v jarním období a podzimní registrace se připravuje. „Účinná látka sulfoxaflor se systémovým působením je podle našich pokusů v současné době asi nejúčinnější látkou proti mšicím. Například postřik na růže stačí aplikovat jednou, účinkem se podobá neonikotionoidům. Zatím proti sulfoxafloru není zjištěná žádná rezistence,“ dodal.

Doc. Kazda hovořil také o důsledcích sání mšic a rozšíření virových chorob řepky. „Nejčastěji se zabýváme virem žloutenky vodnice, ale v minulosti se objevil i virus mozaiky vodnice (Turnip mosaic virus – TuMV) a v zahraničí je známý i virus mozaiky květáku (Cauliflower mosaic virus – CaMV). Virus žloutenky vodnice je přenášen perzistentním přenosem. To znamená, že virus je v těle mšice a vydrží tam po celou dobu jejího života. Příznaky tohoto viru jsou velmi rozdílné a pestré, mohou připomínat i nedostatek síry. V řadě případů se příznaky vůbec nezjistí. Probíhá skrytá latentní infekce, neznamená to však, že není ovlivněn výnos a olejnatost. Nebezpečnější je podle doc. Kazdy virus mozaiky vodnice, který deformuje šešule.*

Více informací naleznete v příštím vydání časopisu Úroda.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *