Možnosti použití přípravků na ochranu rostlin v ochranných pásmech vod se zužují – jsou tyto legislativní kroky opodstatněné a pro pěstitele únosné – ano, nebo ne?

RNDr. Petr Kubala

RNDr. Petr Kubala, generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy.

Úvodem je třeba zmínit, že používání pesticidních látek v zemědělské praxi ovlivňuje kvalitu povrchových a podzemních vod, nezávisle na tom, zda jsou aplikovány ve stanoveném ochranném pásmu vodních zdrojů či někde jinde. Použití těchto látek v ochranných pásmech vodních zdrojů je rizikovější v tom, že k jejich aplikaci často dochází velmi blízko vlastního zdroje povrchové či podzemní vody, které jsou využívány pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Mnohdy tak dochází k bezprostřednímu ohrožení celého tohoto zdroje pitné vody. Proto se stanovují určitá regulační opatření týkající se použití přípravků na ochranu rostlin (POR) právě v ochranných pásmech vodních zdrojů.

Většina přípravků na ochranu rostlin, jejichž rezidua jsou nacházena ve vodách, je představována zejména pesticidními látkami. Skupinu pesticidů lze podle jejich účinku dále rozdělit do několika základních kategoriíí, především se jedná o herbicidy, fungicidy, insekticidy a některé další funkční skupiny látek. Důležitou vlastností většiny z nich, z hlediska výskytu v povrchových a podzemních vodách, je velmi dobrá rozpustnost ve vodě. V praxi to znamená, že rezidua pesticidů jsou ve vodním prostředí transportována na značné vzdálenosti, od místa jejich aplikace až například do vodárenské nádrže. Z hlediska výskytu pesticidních látek v povrchových a podzemních vodách lze za nejrizikovější považovat ty herbicidy, které jsou aplikovány preemergentně, případně časně postemergentně v prvních fázích růstu dané pěstované kultury. Jedná se tedy většinou o aplikace na „holou“ půdu, případně ve fázi vývoje několika prvních listů příslušné plodiny… Rovněž velmi záleží na hydrologických podmínkách v období aplikací těchto látek. Přijdou-li intenzivní nebo dlouhodobé srážky, jsou tyto látky „splachovány“ do povrchových vod, případně dochází k „vymývání“ pesticidů z půdy do drenážních vod a odtud do vod podzemních nebo povrchových.

Z výsledků monitoringu povrchových vod státního podniku Povodí Vltavy je zřejmé, že právě rezidua účinných látek přípravků, jejichž užití je v ochranném pásmu povolené, jsou nacházena v povrchových a podzemních vodách. Jedná se například o masivně používaný herbicid metazachlor, který se preemergentně aplikuje na řepku. Od této látky je v povrchových vodách nacházena jak rodičovská látka, tak i její metabolity, formy ESA a OA. Může se zdát, že z hlediska zlepšení kvality podzemních a povrchových vod, z pohledu vodohospodáře, by bylo nejefektivnější v co největší míře aplikovat zásady tzv. ekologického zemědělství s vyloučením chemických přípravků. Osobně jsem ale toho názoru, že to nemusí být vždy a všude účelné. V určitém měřítku je vhodná aplikace zásad ekologického zemědělství, ale nikoliv plošně.

Například v povodí vodárenské nádrže Švihov na Želivce se snažíme hledat řešení s využitím metod tzv. bezreziduálního, respektive „precizního zemědělství“ tak, aby některé přípravky a aplikační dávky mohly být omezeny na minimální, avšak ještě efektivní hodnoty. Současná zemědělská technika nabízí mimo jiné i možnost vyhodnocení stavu porostu z okamžitých leteckých snímků (např. z dronu), na které navazuje přesně cílená a efektivní aplikace POR v minimálních dávkách, podle stavu a potřeby konkrétního pole. To může být cesta, společná cesta vodohospodářů a zemědělců, vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod, bez zásadních negativních dopadů pro zemědělce.*

Bc. Josef Zach

Bc. Josef Zach působí již od roku 1994 jako agronom v ZOD Hořice, které se nachází na rozhraní Vysočiny a Středočeského kraje.

Na začátek bych rád uvedl, že náš zemědělský podnik se nachází po obou březích vodní nádrže Švihov, což je jeden z největších zdrojů pitné vody pro Prahu a nejen pro ni. Z 2900 ha zemědělské půdy rozkládajících se v 25 katastrálních územích máme 22 kompletně zařazených do OP II. st. povrchových vod, dvě částečně a pouze jedno je mimo toto území.

Používání přípravků na ochranu rostlin a jejich efektivní využití je pro nás rok od roku složitější, protože dochází k postupnému úplnému zákazu používání některých účinných látek, které nemají alternativní náhradu. V současné době například u herbicidů do brambor nemáme kam sáhnout. Celkově se hlavně jedná o půdní herbicidy, které nám svou dlouhou reziduální účinností dokážou udržet pole v bezplevelném stavu. Současně ale představují riziko pro vodní zdroje ve chvíli, kdy jsme vzhledem k měnícím se klimatickým podmínkám stále častěji svědky například přívalových srážek a následných bleskových povodních, které pak odplavují a proplavují zbytky pesticidů k vodním zdrojům. Některým věcem se nedá úplně zabránit. My se však v naší firmě snažíme investovat do špičkových technologií na aplikaci přípravků na ochranu rostlin (POR), které nám dovolují aplikovat dávky s maximální přesností a pokud to lze i ve snížených, ale stále účinných množství. Při samotném nákupu POR spolupracujeme s těmi obchodními firmami, jež nám garantují, že dodané přípravky jsou originál od výrobce a splňují všechny legislativní požadavky.

V době internetu si dnes každý umí najít ty informace, které ho nejen zajímají, ale i ty méně mediálně prezentované. Nejen my, ale celá ČR patří v rámci Evropské unie k těm, kteří mají nejnižší spotřebu účinných látek v POR na jeden hektar. A nejen my zemědělci, ale jistě každý z nás má rád čisté a voňavé oblečení, rád si dopřeje dobré jídlo z čistých talířů a v neposlední řadě každý máme doma schovanou krabičku s lékem na nějakou tu bolest či slabost. A jak se ne každá látka z pesticidů odbourá přímo na poli, tak i tyto samozřejmosti naší doby produkují odpad, který končí ve vodách. Nezmiňuji se o tom z důvodu, že bych odvracel pozornost od prokazatelně se zvyšujících reziduí některých látek z POR nalézajících se ve vodě, ale proto, že mi často bývá smutno při čtení různých článků v těch nejrozšířenějších mediích, kde je diagnostikován zemědělec jako nejhorší a za vše mohoucí.

Opodstatněnost legislativních opatření my určitě přímo neovlivníme, to že nás to bude nějakým způsobem limitovat je jasné už nyní. Pokud nechceme – a to opravdu zatím nechceme – skončit s produkčním zemědělstvím, které dává práci a udržuje venkov při životě, musíme dál úzce spolupracovat s vodními hospodáři. Spousta věcí se už nyní projednává na různých úrovních a my se snažíme být aktivní a konstruktivní, protože svým položením v rámci OP II se nás všechno bytostně dotýká. Věřím, že cesta je nastavena správným směrem.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *