Lze omezit poléhání porostů obilnin i v roce, jakým byl ten letošní – ano, nebo ne?

Ing. Pavel Růžek, CSc.

Ing. Pavel Růžek, CSc., je vedoucí týmu Integrovaná výživa rostlin ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.

Letošní rok byl ohledně poléhání porostů obilnin jedním z nejvíce problémových v posledních letech. Dokonce i u některých špičkových agronomů polehly alespoň částečně jarní ječmeny, které jsou často brány jako ukazatel kvality jejich práce z hlediska správné struktury a regulace porostů. Mohlo být však ještě hůře nebýt suššího dubna, který napomohl regulaci odnoží u obilnin. Přesto jsme při odběrech rostlin ozimé pšenice na začátku sloupkování nacházeli ve srovnání s předcházejícími roky více rostlin se čtyřmi a více odnožemi, a to zejména po lepších předplodinách a při vyšší zásobě dusíku v půdě. V některých oblastech přispěly k tvorbě dalších slabších odnoží také jarní mrazy. Vzhledem ke stavu porostů po sušším dubnu a mrazech byly aplikovány nižší dávky regulátorů růstu a často bylo omezeno nebo vynecháno ošetření proti chorobám pat stébel. Následující srážky v květnu podpořily využití dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami a v důsledku toho prodlužování stébel rostlin a udržení slabších nestabilních odnoží. K polehnutí porostů obilnin pak došlo po intenzivních srážkách na konci června a v červenci. U velké části polehnutých porostů jsme zjistili napadené paty stébel (stéblolam, fuzária a podobně).

Polehnutí porostů obilnin bylo způsobeno více faktory, z nichž většinu bylo možné i v letošním nepříznivém roce eliminovat. O tom svědčí výsledky z našich odrůdových agrotechnických pokusů, kde při nízké intenzitě vstupů s jedním fungicidem bez morforegulátorů růstu zůstala naprostá většina pěstovaných odrůd ozimé pšenice bez polehnutí. Dávka dusíku byla stanovena na základě obsahu Nmin v půdě na začátku jarní vegetace do hloubky 0,9 m a mineralizační schopnosti půdy, přičemž regenerační přihnojení bylo jen 30 kg N/ha. Již před zimou patřily zásoby minerálního dusíku v půdě k nejvyšším za posledních deset let v důsledku nižšího využití dusíku z aplikovaných hnojiv předplodinami a vyšší mineralizace dusíku z půdní organické hmoty během teplého podzimu, a to zejména po orbě nebo hlubokém kypření půdy. K dalšímu uvolnění dusíku došlo během teplé zimy. Proto byly na jaře doporučovány jen nízké dávky dusíku (většinou do 50 kg N/ha před setím) ke sladovnickým ječmenům, což často nebylo akceptováno.

Dosud nejvýznamnější roli v odolnosti proti poléhání obilnin má odrůda a optimální struktura porostu. V příštích letech se jejich význam bude zvyšovat vzhledem k předpokládanému omezení používání fungicidů a regulátorů růstu. Přitom se pozitivně projeví větší rozšíření přesného setí (nižší konkurence sousedních rostlin spojená s prodlužováním stébel), setí směsí odrůd a nových odrůd s kratšími a pevnějšími stébly a s geneticky fixovanou odolností proti chorobám pat stébel a podobně. Také větší poptávka po typických krmných odrůdách ozimé pšenice pěstovaných při nižších dávkách dusíku sníží rizika poléhání porostů. Naopak s předpokládanými změnami klimatu bude přibývat extrémních srážek, vichřic a dalších negativních externalit, které mohou podpořit polehnutí porostů obilnin.

Ing. Vladimíra Horáková

Ing. Vladimíra Horáková působí v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, Národní odrůdový úřad.

Poléhání je faktor, který významně ovlivňuje nejen konečné výnosy, ale především technologickou a hygienickou kvalitu zrna. Je způsobené řadou faktorů a omezení rizika je výslednicí celého komplexu opatření a rozhodnutí, které vychází z detailní znalosti půdně-klimatických podmínek prostředí, odrůdy a pěstebních opatření. Přičemž nejvyšší agronomické umění je reagovat na aktuální stav porostu a povětrnostní podmínky ročníku a průběžně adjustovat pěstební technologii takovým způsobem, aby nedošlo k polehnutí, ale zároveň byla dosažena požadovaná výnosová úroveň.

Pohybuji se v prostředí odrůdového zkoušení, a tak nemůžu opomenout obrovský přínos šlechtění na odolnost proti poléhání. Potvrzuje ho skutečnost, že v roce 1970 americký agronom Norman Ernest Borlaug, známý jako otec Zelené revoluce, obdržel Nobelovu cenu míru. Jedním z přínosů jeho práce byla introdukce genů zakrslosti Rht1 and Rht2 z japonské odrůdy pšenice Norin 10 do nových odrůd. Díky tomu se zvýšila odolnost odrůd proti poléhání a zároveň byla umožněna intenzifikace pěstování pšenice. V rozvojových zemích, jako jsou Indie či Pakistán došlo díky této šlechtitelské práci během Zelené revoluce přibližně k 60% nárůstu výnosů. Neberme to na lehkou váhu, tyto geny nalezneme i v mnoha moderních západních odrůdách.

Detailní znalost vlastností odrůdy nám umožňuje výrazně omezit riziko poléhání či naopak zbytečné aplikace regulátorů růstu, které mohou mít v ročnících s přísušky i negativní dopad na produkci. Stanovení úrovně odolnosti k poléhání patří mezi základní agronomické vlastnosti, které jsou u odrůd hodnoceny v rámci zkoušek užitné hodnoty v průběhu tříletého řízení o registraci. V popisu odrůd je většinou uváděno hodnocení úrovně polehnutí před sklizní, ale tento znak je opakovaně hodnocen v době po metání a při každém dalším přilehnutí v průběhu celé vegetace.

Kromě délky rostlin a pevnosti stébla můžou být příčinou polehnutí i choroby kořenů a pat stébel, což je dobré zohlednit při rozhodování o fungicidní ochraně porostu.

V neposlední řadě je v souvislosti s odrůdou nutné respektovat, zda se jedná o materiál tvořící výnos počtem klasů či naopak produktivitou klasu a zbytečně porosty nepřehustit.

Přestože bych to uvítala, odrůda je jen jeden z faktorů ovlivňujících poléhání, jak je naznačeno výše. Vždy se jedná o celý komplex opatření, počínaje předplodinou, termínem setí, výsevkem …, kde hrají významnou roli znalosti a zkušenost agronoma a jeho schopnost odhadnout další průběh vegetace, protože většina zásahů se dělá v předstihu a vše se odvíjí od budoucího průběhu počasí.

Pokud bychom si připustili, že riziko poléhání nelze omezit, popřeli bychom sami sebe a dosadili se do role bezmocného přihlížitele „matky“ přírody. Na druhé straně ročníky, jako je ten letošní (v době psaní sloupku ještě nebylo všude sklizeno), nás nutí k pokoře.*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *