Kvalitativní přihnojení pšenice

Kvalitativní přihnojení ozimé pšenice se běžně provádělo na začátku metání, ale v posledních letech, vzhledem k častějším přísuškům a vyšším teplotám, se zejména v sušších a teplejších oblastech provádí již na konci sloupkování. Toto hnojení dusíkem má většinou již malý vliv na nárůst výnosu a jeho hlavním účelem je zvýšit obsah bílkovin v zrnu. Účinnost dávky dusíku je značně závislá na následných srážkách a největší efekt má u odrůd, které dosahují vysokých výnosů s nižším obsahem N-látek v zrnu.

Tématem se zabývá v článku v týdeníku Zemědělec Ing. Pavel Růžek, CSc., který působí ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni. Konstatuje, že doporučená dávka dusíku se většinou pohybuje od 40 do 60 kg N/ha, přičemž vyšší dávku aplikujeme při očekávaných vyšších výnosech zrna, po horších předplodinách a v bezorebných systémech zpracování půdy, kde bývá ve srovnání s orbou nižší zásoba Nmin ve spodních vrstvách půdy a větší imobilizace dusíku z hnojiv mikroorganismy v povrchové vrstvě půdy. Vyšší dávku N často volíme také v případě, kdy po ozimé pšenici následuje řepka nebo meziplodiny. V tomto případě i při nižším využití dusíku z hnojiv pro tvorbu bílkovin v zrnu v důsledku sucha dochází zpravidla k jeho následnému uplatnění při rychlejším rozkladu slámy s vyšším obsahem N a v počátečním růstu řepky a meziplodin.
Ing. Růžek upozorňuje, že s probíhajícími změnami klimatu se stále častěji setkáváme s jarními přísušky, které mají vliv na využití dusíku z aplikovaných minerálních hnojiv rostlinami. Na rozdíl od přímořských států s větší jistotou srážek zůstává dusík z minerálních hnojiv při nedostatku srážek delší dobu v povrchové vrstvičce půdy a vzhledem ke klesající aktivitě kořenů v proschlé vrstvě půdy je omezen jeho příjem rostlinami. Proto při nízkých srážkách po předcházejícím hnojení dusíkem není vhodné například ani používání N-testerů ke korekci následné dávky N bez současného stanovení Nmin v horní vrstvě půdy. Čím více povrchová vrstva půdy proschne, tím větší množství srážek je třeba pro posun dusíku ke kořenům rostlin. V zemědělské praxi, zejména v teplejších a sušších oblastech, je častou chybou opožděné provedení kvalitativního přihnojení ozimé pšenice, kdy aplikovaný dusík při absenci srážek v následujícím období není využit rostlinami.*

Další podrobnosti si přečtete v týdeníku Zemědělec č. 18 v příloze věnované hnojení. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *