Kejda a digestát pod kukuřici

Zapravení kapalných organických hnojiv do půdy je stále aktuálnějším tématem. Využívá se nejen kvůli omezení emisí, ale také pro zvýšení využití hnojiv rostlinami a pro podporu rozvoje kořenového systému.

Ověření jednofázové aplikace kapalných organických hnojiv provedli doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., a doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze na lokalitě Dubenec. Pokusné varianty byly založeny 17. 5. 2020 okamžitě po sklizni žita setého na produkci biomasy. V rámci přesných polních experimentů se sledovaly následující varianty:

  • Kontrola, zpracování strojem pro aplikaci kapalných hnojiv do proudu zeminy bez použití hnojiva. Při aplikaci docházelo k intenzivnějšímu zpracování půdy v místě trajektorií aplikačních radlic (rozteč 45 cm). Hloubka kypření 25 cm.
  • Aplikace digestátu do proudu zeminy (dávka, 30 m³/ha). Při aplikaci docházelo k intenzivnějšímu zpracování půdy v místě trajektorií aplikačních radlic, za které bylo do proudu zeminy ukládáno kapalné hnojivo (rozteč 0,45 m). Hloubka kypření 0,25 m.
  • Aplikace hovězí kejdy do proudu zeminy (dávka 30 m³/ha), za které bylo do proudu zeminy ukládáno kapalné hnojivo (rozteč 0,45 cm). Hloubka kypření 0,25 m.
  • Přímé setí do strniště žita.
  • Strip-till; při kypření byla aplikována močovina do hloubky 0,13 a 0,2 m do kypřeného řádku (120 kg/ha).

Nejvyšší výnosy suché nadzemní biomasy byly stanoveny na plochách s technologií strip-till a s aplikací kejdy do proudu zeminy. Nejnižší poté na plochách s přímým setím a na kontrolní variantě. Další podrobnosti přinesl týdeník Zemědělec.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *