Českobudějovický agrosalon Země živitelka znamenal pro Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně nebývalý úspěch. V prestižní soutěži Zlatý klas o nejlepší vystavený exponát do tohoto výzkumného ústavu putovaly hned dvě ocenění a na dvou dalších si ruzyňské pracoviště připsalo spoluúčast. Dva z těchto exponátů získaly dokonce Zlatý klas...
Vědci v USDA's (americké ministerstvo zemědělství pozn. red.) Agricultural Research Service (ARS) podporují snahu OSN informovat o důležitosti ovoce a zeleniny v lidské výživě. Proto se zapojují do mezinárodních výzkumných projektů.
Počátky šlechtění chmele před více než sto lety vycházely hlavně z klonové selekce. Pozdější pohlavní křížení mezi pečlivě vybranými odrůdami bylo následováno selekcí z hybridního potomstva. A ta může trvat i více než dvě desítky let. Hybridních českých odrůd nabízí Chmelařský institut, s. r. o., Žatec tak necelé dvě desítky....
Kategorie: Výzkum
Po čtyřech letech bádání se podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obilniny – žita. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu. Na výzkumu se podíleli také olomoučtí vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR,...
Vývojem botanických pesticidů založených na biologicky aktivních látkách získávaných z léčivých a aromatických rostlin se zabývá tým v čele s doc. Ing. Romanem Pavelou, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., již přes dvacet let. V poslední době se jeho výzkum zaměřuje také na možnosti využití rostlinných sekundárních...
Kategorie: Výzkum
Vývoj středoevropské rozmanitosti rostlin zkoumali vědci z Česka. Díky analýze fosilního pylu dokázali rekonstruovat změny diverzity za posledních 12 tisíc let – od konce poslední doby ledové do současnosti. Vědci zkoumali oblasti s různými přírodními podmínkami i odlišnou historií lidského osídlení. Jako první také zmíněné proměny přesněji kvantifikovali. Za Botanický...
Zhutněná půda vzniká kvůli nevhodnému způsobu obdělávání polí i využití těžké mechanizace. Taková zemina je podle odborníků tvrdší, málo provzdušněná, špatně jí proudí voda a kořeny plodin v ní hůře rostou. To brzdí vývoj nadzemních orgánů rostlin a snižuje výnosy plodin.
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR jako první na světě upravili chmel pomocí nejmodernější genetické technologie CRISPR/Cas, která umožňuje velmi přesné úpravy konkrétního vybraného genu. Jejich cílem je více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu. Zatím techniku úspěšně otestovali na genu důležitém pro výrobu listových barviv, v současnosti...
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli speciální postřik, který ochrání rostliny proti škodlivým bakteriím. Přípravky tohoto typu nejsou na trhu prakticky k dispozici, a pokud jsou, tak je jejich účinnost násobně nižší. Univerzita bude postřik patentovat, v jednání je i komerční partner, který pomůže know-how přenést do praxe.
Kategorie: Ochrana rostlin, Výzkum, Zelenina
Nový typ půdy vytvořený inženýry z Univerzity z texaského Austinu nepotřebuje závlahu, protože dokáže vytáhnout vodu ze vzduchu a distribuovat ji rostlinám. Tato technologie by mohla rozšířit mapu zemědělské půdy i na dříve nehostinných místech celého světa, navíc by se snížila spotřeba vody v zemědělství v době rostoucího sucha. ...
2013 Profi Press s. r. o.
