Je pěstování C4 rostlin v našich podmínkách perspektivní – ano, nebo ne?

Ing. Marek Daňhel

je soukromý zemědělec zabývající se hospodařením za účelem podpory biodiverzity, člen Asociace soukromého zemědělství Těšínské Slezsko, myslivec, rybář a včelař. Pracuje jako konzultant společnosti Trouw Nutrition Biofaktory s. r. o., je specialistou na výživu přežvýkavců, výrobu a konzervaci krmiv.

Při mé práci výživářského poradce často řešíme s chovateli otázku efektivní výroby dostatečného množství kvalitních objemných krmiv v podmínkách nastupující klimatické změny a ekonomického tlaku na snižování výměry půdy určené k produkci krmiv. V návaznosti na úspěšnou produkci siláží ze zeleného žita je v některých regionech České republiky problematické pěstování kukuřice jako následné plodiny. Důvodem je nedostatek vláhy v období zakládání porostů a relativně vysoká potřeba vody v období intenzivního růstu kukuřice. V těchto podmínkách se jeví jako velmi efektivní pěstování vícesečných hybridů čiroku. Provádíme dvě až tři seče s ohledem na termín setí následné plodiny s odstupem 45 až 60 dnů mezi sečemi ve fázi před metáním na produkci bílkovinných siláží.

Čirok poskytuje výborný výnos, velmi dobře snáší období beze srážek, není poškozován divokými prasaty, dobře se sklízí běžnou pícninářskou technikou a je lehce silážovatelný. Po seči velmi rychle obrůstá, rychle zakrývá pozemek, snižuje odpar vody a brání růstu plevelů.

U béru se jeví jako velmi efektivní využití k produkci objemného krmiva při výsevu po sklizni luskoobilních směsek, případně včasně sklizených obilnin. Výživové a produkční parametry podrobíme laboratorní kontrole. Podle prvních zjištění jsou rozdíly mezi jednotlivými hybridy. Tyto informace pomáhají při volbě pro dané využití.

Ve svém volném čase se věnuji myslivosti, včelaření a zemědělskému hospodaření za účelem podpory biodiverzity. Čiroky a béry s úspěchem pěstuji na políčkách pro zvěř ke zlepšení krytových, klidových a potravních podmínek zejména pro drobnou zvěř v honitbě. Tyto plodiny nejsou náročné na výživu a dají se velmi efektivně pěstovat ve směsích s dalšími plodinami. Velmi dobře se tak hodí do samovýsevných směsí pro dlouhodobé pěstování bez nutnosti každoročního výsevu. Dobře snáší spásání zvěří a po spasení obrůstají, což například kukuřice nedokáže. Pro včely slouží, jako zdroj pylu po relativně dlouhé období. Po dozrání poskytují velké množství semen pro zvěř a semenožravé ptáky, a tím se zvyšuje potravní nabídka v zimním období. Po celou dobu vegetace slouží zvěři, jako zdroj potravy a svým rychlým nárustem hmoty poskytuje dostatečný kryt pro zvěř. Jejich potenciál využívám pro podporu biodiverzity zemědělské krajiny při tvorbě dočasných remízků.

Pěstování C4 plodin čiroku a béru považuji za velmi efektivní k zajištění produkce krmiv pro hospodářská zvířata. Dále k využití při tvorbě ekologických schémat, agroenvironmentálních opatření a podpoře biodiverzity v zemědělské krajině. Na významu získají zejména v podmínkách zvyšujících se teplot, nerovnoměrného rozložení srážek během roku a snížení množství srážek během vegetace.

Ing. Jiří Hermuth

pracuje jako vědecký pracovník a kurátor kolekce pšenice v genové bance ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i. (VÚRV), dále se zabývá šlechtitelskými aktivitami v rámci skupiny C4 plodin (čirok zrnový a bér italský).

Obě zmiňované zemědělské plodiny jsou významné. Čirok je čtvrtou nejpěstovanější obilninou světa co do výše produkce a pátou do velikosti pěstební plochy. Pěstování čiroků ve světovém měřítku je velmi významné jak pro lidskou výživu, krmné účely a v současné době také jako materitál vhodný pro výrobu bioplynu. Oproti majoritním obilninám pšenici, rýži a kukuřici je však tato plodina poměrně nedoceněná především z pohledu rozšíření jejího pěstování a následného využití. Tato skutečnost se začíná měnit díky šlechtitelskému procesu. Proč? Je to nenáročná, levná, snadno pěstovatelná plodina a je levnější alternativou k pšenici a kukuřici, především jako komponenta v krmných směsích. V současné době s postupujícími změnami podmínek klimatu je stále častější nedostatek srážek nebo jejich nerovnoměrná distribuce. To způsobuje, že v některých oblastech naší republiky je patrný deficit vodních srážek, a tím způsobená aridita dané lokality. Jednou ze strategií, jak čelit těmto klimatickým změnám, je využití netradičních suchovzdorných plodin. Například čiroků a bérů, které efektivněji hospodaří s půdní vodou. V tomto směru má v ČR Genová banka ve VÚRV unikátní pozici, vzhledem k tomu, že tyto plodiny dlouhodobě hodnotí.

Současně se podařilo vyšlechtit na tomto pracovišti pro zemědělskou praxi odrůdu čiroku zrnového s názvem Ruzrok a dvě odrůdy béru italského Ruberit a Rucereus. V rámci druhového spektra vynikají tyto odrůdy vysokou raností, dobrým výnosem a multifunkčním využitím, jak pro produkci zelené hmoty, tak i zrna, které v kukuřičné, řepařské či obilnářské výrobní oblasti bezpečně dozrává. Ve srovnání se standardními pěstovanými obilninami tyto odrůdy významně lépe snášejí extrémní sucha a mají nižší výnosové výkyvy. Obě plodiny mají pozitiva z hlediska potravinářského využití, jelikož neobsahují lepek a produkty z nich vyrobené (mouka, krupice a další), jsou vhodné pro osoby trpící celiakií. V letošním roce se ve spolupráci s Řemeslným pivovarem Clock v Potštejně podařilo vyrobit svrchně kvašené bezlepkové pivo značky Glee. Originalita při vývoji tohoto produktu spočívala ve využití čirokového sladu z odrůdy Ruzrok.

Největší pěstitelský potenciál ve využití odrůd béru italského Ruberit, Rucereus a čiroku zrnového odrůda Ruzrok pro podmínky českého zemědělství je jako k suchu odolné strniskové meziplodiny. Jmenované odrůdy čiroku a béru velmi pozitivně reagují na teplý průběh počasí a vykazují rostoucí dynamiku produkce biomasy i při nižší míře dostupnosti vody. Jejich využití však není spojeno jen s produkcí nadzemní biomasy, ale nabízejí i velmi dobré prokořenění půdy. S narůstající výškou porostů a dostatečnou produkcí nadzemní biomasy lze uvažovat o využití meziplodiny, například pro krmení hospodářských zvířat. Porosty výše jmenovaných odrůd vytvářejí v letním období také úkryt pro polní zvěř, jako jsou koroptve, bažanti a zajíci. V době květu na přelomu července a srpna se zvláště čirok stává velkým lákadlem pro včelstva. Přínos zmiňovaných odrůd pro zemědělskou praxi byl v letošním roce na 46. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka oceněn hlavní cenou Zlatý klas s kytičkou.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *