Jarní aplikace kompostu a zlepšení vláhových podmínek u brambor

Příspěvek se zabývá možností jarní aplikace kompostu při pěstování brambor. Cílem je ověřit účinnost takovéto aplikace kompostu na zlepšení pěstitelských podmínek v půdě v sušších ročnících. Hlavním přínosem jarní aplikace kompostu byl mělo být zlepšení vláhových poměrů v půdě, které by se mělo pozitivně promítnout do produkčních ukazatelů, jako je celkový výnos hlíz a výnos hlíz tržní velikosti. Pozorování je zaměřeno hlavně na obsah a dostupnost vláhy v profilu hrůbků, během období intenzivního růstu hlíz.

Tématem se v Úrodě č. 9/2021 zabývají Ing. Martin Král, Ph.D., a Ing. Petr Dvořák, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Autoři připomínají, že časté výskyty zemědělského sucha v posledním desetiletí, nutí stále se zamýšlet nad inovacemi v hospodaření. Podle odborníků zabývajících zemědělským suchem, se na problému spojeném s nedostatkem vláhy, stav krajiny podílí pouze z 30 %. To rozhodně neznamená, že v přístupu k zemědělské krajině ze strany zemědělců nejsou rezervy. Nejexponovanější složkou zemědělské krajiny v rámci rostlinné produkce je bezpochyby půda. Jejím prostřednictvím se realizuje pěstitelské úsilí a při její degradaci nemůže správně plnit ani své mimo produkční funkce (ekosystémové služby). Proto je nutné stav půdy průběžně sledovat. Jedním z často uváděných indikátorů degradace půd v našich podmínkách, je snížený obsah půdní organické hmoty a nadměrné zhutnění jak půdního profilu (technogenní), tak i nadměrné utužení povrchové vrstvy. Tyto dva indikátory úzce souvisí se schopností půdy zadržovat vodu, jednak srážky rychle infiltrovat a pak část této vody vázat pro potřeby rostlin.

Udává se, že průměrný obsah organické hmoty je u půd v ČR 1,5 %, přičemž za optimální stav se považuje 2,5 %. Nadměrné zhutnění půdy se vyskytuje na 30 až 40 % orné půdy, přičemž některé půdy mají ke zhutnění přirozené predispozice, jinde je na vině tlak mechanizace s vysokou hmotností. Tento stav neprospívá zvláště plodinám, náročným na vláhu a organické hnojení a plodinám, jejichž hospodářské části se utvářejí v půdě (okopaniny). U brambor k tomuto přibývají ještě zvýšené nároky na kvalitu zpracování a přípravu půdy, kdy se na růstu oddenkové hlízy (metamorfovaný stonek) výrazněji projevují tyto nedostatky (sucho, zpracování a založení do nevyzrálé půdy). Setkáváme se poté u brambor s nižším výnosem hlíz, jejich velikostní nevyrovnaností a tvarovými anomáliemi a defekty, což v případě konzumních hlíz zhoršuje možnosti prodeje. Důsledkem při klasickém zpracování půdy za nevhodných vláhových podmínek, dochází na těžších půdách také k tvorbě nežádoucích půdních agregátů (hroudy). Tímto mohou být v hrůbku vytvořeny pro růst hlíz nevhodné podmínky a později může docházet ke komplikacím i při mechanizované sklizni. Konkrétně se jedná o poškození a otlaky, které zhoršují (zkracují) skladovatelnost hlíz. Jedním ze způsobů, jak udržet půdu v příznivém stavu a dodat organickou hmotu zároveň, je kompost.

Z výsledků práce vyplývá, že v obou pěstitelsky sušších sezónách opatření v podobě aplikace kompostu pomohlo optimalizovat pěstitelské podmínky v půdě.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *