Fuzariózy klasu u jarních obilnin

Fuzariózy klasu patří k  nejvýznamnějším chorobám pšenice. Kromě výnosových ztrát představuje riziko pro konzumenty tvorba mykotoxinů v zrnu. Za nejzávažnější kontaminanty jsou považovány trichotheceny (DON, NIV, Fus-X, HT-2, T-2), fumonisiny a zearelanon. Nejvíce sledovaným mykotoxinem je deoxynivalenol (DON), který se na základě dosavadních výsledků jeví jako hygienicky i ekonomicky nejzávažnější.

Podmínky pro napadení klasů patogeny Fusarium spp. jsou podobné u ozimých i jarních obilnin. Tématem se v Zemědělci č. 5/2021 zabývá Ing. Jana Chrpová, CSc., která působí ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Připomíná, že napadení zrna a tvorba mykotoxinů v zrnu je ovlivňována agroklimatickými faktory, tedy osevním postupem, zpracováním půdy, volbou odrůdy, lokalitou pěstování. Posklizňové zbytky kukuřice, pšenice a ječmene obvykle působí jako zdroj počáteční kontaminace. Rizikovou předplodinou je především kukuřice. K rozšíření klasových fuzarióz přispívá ústup od tradičního střídání plodin a standardního zpracování půdy. Nejdůležitějším faktorem souvisejícím s akumulací mykotoxinů ve sklizeném zrnu je počasí v konkrétním ročníku.

Na infekci se většinou podílí více druhů, jejich vzájemný vztah je ovlivněn teplotou a vlhkostí. Podmínky prostředí, které přispívají k procesu infekce, se mohou lišit od podmínek ovlivňujících kolonizaci; proto se vztahy mezi jednotlivými druhy rodu Fusarium mohou v průběhu infekce změnit.

Nejvíce údajů o rezistenci odrůd je k dispozici u jarní pšenice. Odolnost je dlouhodobě hodnocena v pokusech s umělou infekcí F. culmorum u odrůd doporučených pro pěstování v ČR ve spolupráci Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Umělá infekce je aplikována formou postřiku suspenzí konidií F. culmorum do deseti vybraných klasů ve fázi BBCH 65 (střed kvetení). Pro rozvoj infekce se využívá závlaha. Obsah DON v  pokusech s umělou infekcí dosahuje mnohonásobně vyšších hodnot, než se kterými se setkáváme v zemědělské praxi. Tento charakter pokusů umožňuje lépe zjistit meziodrůdové rozdíly než přirozená infekce.

Podrobnosti najdete v tématu týdne Zemědělce č. 5.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *