České semenářství trav a jetelovin dnes

Výměra trav pěstovaných na semeno se v posledních deseti letech příliš nemění a pohybuje se kolem hranice deseti tisíc hektarů. Podle poslední výroční zprávy Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského z roku 2019 činila sklizňová plocha devatenácti pěstovaných trav na semeno v roce 2018 necelých 9800 ha, ale oproti roku předchozímu (2017) došlo k mírnému poklesu. Přihlášené množitelské plochy v roce 2019 vykázaly o něco slibnější hodnoty a celková plocha travosemenných kultur přesáhla deset tisíc hektarů. Celková produkce uznaného osiva trav činila v roce 2018 téměř sedm tisíc tun.

Velkou devízou našeho travního semenářství byla a je kromě kvality semen také druhová pestrost. V současnosti pěstují naši travináři na semeno 19 druhů, což je nesporně světová rarita. Majoritu však tvoří devět travních druhů (bojínek luční, jílek mnohokvětý italský, jílek mnohokvětý jednoletý, jílek hybridní, jílek vytrvalý, Festulolium, kostřava luční, kostřava rákosovitá a kostřava červená), které představují 90 % celkového druhového portfolia. Z minoritních druhů je pak z hlediska výměry nejvýznamnější srha laločnatá. Ani přihlášené plochy v roce 2019 nenaznačují zásadní změnu současného stavu.

Travní semena byla v roce 2018 získána od 219 odrůd. Tento počet se v posledních letech mění jen velmi málo. Určitou kuriozitou je, že řada odrůd registrovaných v České republice zůstává nevyužita a pěstitelé dávají často přednost odrůdám uvedeným v evropském katalogu. Průměrné výnosy semen od jednotlivých druhů nelze označit za špičkové. Každý rok však zaznamenáváme u všech travních druhů vysoce nadprůměrné výnosy, které svědčí o tom, že podmínky pro jejich pěstování rozhodně u nás máme. Zůstává ovšem faktem, že výnos travních semen závisí na mnoha faktorech – lokalitou počínaje, rokem využití, odrůdou a umem pěstitele konče.

Situace v semenářství jetelovin je ve srovnání s travami daleko příznivější. Jejich semenářsky využívaná plocha v posledních letech roste a v roce 2017 dosáhla historického maxima (činila téměř 16 500 ha). Údaje z roku 2018 ukazují na mírný pokles ploch i produkce – výměra semenářských ploch činila 15 200 ha a produkce uznaného osiva přesáhla hranici 5000 tun. Přihlášené množitelské plochy v roce 2019 naznačují mírný pokles.

Sortiment pěstovaných druhů i odrůd je v posledních letech stabilní. Naši zemědělci pěstovali v roce 2018 na semeno 94 odrůd od 11 druhů. Stěžejními druhy jsou jetel nachový, jetel luční a vojtěška setá, které představují téměř 99 % ploch všech pěstovaných jetelovin. Z minoritních druhů zaujímá největší plochu vičenec ligrus. Také u jetelovin platí, že odrůda pěstovaná na největší ploše nemusí být nejvýnosnější. Nadprůměrné výnosy dosahované v posledních letech však svědčí o tom, že pro semenářství jetelovin jsou v České republice velmi dobré podmínky. Ať už je dosahují odrůdy registrované ve Státní odrůdové knize ČR, nebo v evropském katalogu.

Srážkově chudý rok 2018 ovlivnil výrazně především výnosy semen jetele lučního, které jsou sklízeny ze druhé seče. V mnoha případech nedošlo vůbec k regeneraci porostu, nárůstu zelené hmoty a tvorbě květních hlávek. Ve srovnání se sedmiletým průměrem došlo k poklesu průměrného výnosu semen o 12,7 %. Naopak výnosy semen jetele nachového a vojtěšky seté tento sedmiletý průměr mírně překročily.

Tyto a další informace spojené například s legislativou, či přírodními podmínkami uvádí ve svém článku zveřejněném v časopise Úroda doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., ze Spolku pěstitelů travních a jetelových semen.*

Komentáře ke článku 1

  • Ing. jaromír Strašil

    Bohužel a bohužel…. Travní semenářství je vyšší agronomické. Ale pokud se vydaří a významně u dražších druhů, pak je to dobrá investice. Jenže žádá vše kvalitně od zasetí, přes průběh počasí až po výmlat a usušení. A v tom je zádrhel – každý nechce podstupovat. V 80. letech tady bylo na 15 tis. ha a také citlivé druhy. Ale to není jediné. Také brambory – celkem jednoduché pěstování a přesto jsme dostateční z vlastního tak okolo 60 %. Problémů máme v pěstování druhů více – většina se upíná na jednoduchost. Ale ani se nedivím, vždyť dneska být agronomem, to je jako otloukaný panáček ze strany kontrol a neví, kde mu hlava stojí….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *