Budoucnost herbicidní ochrany aneb očekávané restrikce

Sortiment herbicidů v České republice i v celé Evropské unii dlouhodobě stagnuje, hovoříme-li o množství povolených účinných látek herbicidů. Dochází k postupnému omezování přípravků s horším ekotoxikologickým profilem či nevyhovujících současným požadavkům z pohledu osudu v prostředí. Jde především o triaziny, triazinony, substituované močoviny, acetamidy, nitrily, některé růstové herbicidy, ale i mnohé další látky.

Řada herbicidů se již dnes nesmí používat v pásmech ochrany vodních zdrojů. U mnoha účinných látek byla snížena jejich dávka (terbuthylazin, metazachlor, nicosulfuron atd.), nebo bylo jejich použití omezeno na jednu aplikaci v časovém horizontu několika let (nejčastěji 1x za 3 roky).

Při aplikaci většiny herbicidů musí být dodržovány ochranné vzdálenosti od povrchových vodních ploch (zejména na svažitých pozemcích), ale také od sousedních pozemků, přičemž dodržování těchto omezení vede k šíření mnoha plevelů, zejména těch, kterým vyhovuje nižší intenzita zpracování půdy (vytrvalé druhy, sveřepy, heřmánky atd.). Evropská komise v současnosti zvažuje restrikce mnoha účinných látek herbicidů, přičemž dnes není schopen nikdo odhadnout, které látky, v jakém rozsahu a v jakém časovém horizontu budou zakázány, či bude omezeno jejich používání.

Na druhou stranu vývoj nových účinných látek herbicidů je výrazně omezen a v posledních 25 letech se nedaří vyvíjet účinné látky s novým mechanismem účinku. To vede k výraznému snižování diverzity používaných herbicidů a k problémům s tím spojeným.

Tyto informace jsou součástí článku zveřejněného v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2019). Autoři z České zemědělské univerzity doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., a kolektiv se v tomto příspěvku zabývají restrikcemi v jednotlivých plodinách i důsledky restrikce glyfosátu.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *