Bez zemědělství bychom neměli dějiny

Zemědělství vděčíme za vznik písma, kalendáře i matematiky. Přesvědčit se o tom mohou návštěvníci Národního zemědělského muzea v Praze na Letné, kde probíhá výstava Největší objev – Fenomén zemědělství ve 100 předmětech připravená k výročí sta let založení muzea i republiky. Tato výstava představuje vzácné i nečekané exponáty, které reprezentují 10 000 let vývoje zemědělství. Časová linka obsahuje památky nejstarších zemědělců u nás – kultury s lineární keramikou z 6. tisíciletí před Kristem až po antibiotika, drony nebo informace o globální změně klimatu.

Jak vysvětluje Mgr. Jakub Jareš, Ph.D., historik a kurátor, jeden z autorů výstavy, expozice je založena na konceptu sta předmětů ilustrujících cestu zemědělství od pravěku po současnost. „Výstavou jsme chtěli ukázat, že zemědělství, které je dnes na okraji pozornosti, je fenomén, jenž dal základ civilizaci,“ uvedl autor výstavy. Ve své podstatě jsme podle něj zemědělská civilizace, bez zemědělství bychom se neobešli a neměli bychom bez něj dějiny. „To je zcela klíčové. V rámci této výstavy jsme si hráli s utajenou podobou, utajenými vazbami a synergiemi. Málokdo si představí, co vše museli zemědělci vyvinout, aby ochránili svá pole i sami sebe,“ říká další z autorů výstavy, náměstek generálního ředitele Národního zemědělského muzea Mgr. Antonín Šimčík. Výběr sta předmětů byl podle autorů výstavy celkem náročný. V zemědělství totiž nefunguje klasická periodizace, zemědělství se vyvíjelo v jiném cyklu než politické dějiny. Největší důraz autoři kladli na inovace, které zemědělství přineslo lidstvu. Mezi nejvzácnější exponáty patří Venuše ze Střelic z 5. tisíciletí před Kristem, sumerská klínopisná tabulka nebo 3500 let starý egyptský chléb nalezený v Dér el-Medíně.

Poslání nejen této výstavy je podle autorů znovu vzbudit zájem o fenomén zemědělství, které je a patrně bude základem našeho života. Expozice je symbolickým doplňkem úsilí Národního zemědělského muzea, jež v roce 2015 zahájilo rozsáhlý projekt Oživení 2015–2018. „Snažíme se otevřít novou etapu zemědělského muzejnictví, kde bude větší prostor nejen pro propojení s celými lidskými dějinami, ale také se současným děním a budoucími trendy,“ zdůraznil Mgr. Šimčík. Podle něj byli muzejníci zemědělského muzea za první republiky mimořádně inovativní, dialog muzea s veřejností byl pro ně hlavním prostředkem, jak posílit vnímání zemědělství ve společnosti. Tento vzor je inspirací Národnímu zemědělskému muzeu i po sto letech jeho existence.

Národní zemědělské muzeum jako dárek k 100. narozeninám muzea připravilo v termínu 28. 9. až 28. 10. 2018 vstup zdarma.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *