Agroklimatické podmínky let 2019 a 2020 v kontextu trendů minulých let i předpokládaného vývoje klimatu

Základní vnímání agroklimatických podmínek bylo doposud přes dlouhodobé hodnocení především průměrných ročních hodnot teplot a úhrnů srážek. V poslední době je evidentní, že se do popředí mediálního a především praktického zájmu dostávají i další atributy hodnocení, jako jsou četnost výskytu a absolutní hodnoty hydrometeorologických extrémů, především vysoké teploty a vyšší variabilita srážek spojené s jejich extrémními hodnotami, jako jsou přívaly a sucho.

Nejen zemědělská veřejnost začíná stále intenzivněji chápat spojitosti mezi teplou zimou a jarním suchem, dřívějším začátkem jara a pozdními mrazíky, či zvýšenou teplotou a větším výparem. Zemědělci však rozhodně více pociťují, že se kvůli stále rychleji stoupajícím koncentracím skleníkových plynů mění klima a s tím se viditelně mění i agroklimatické podmínky. I přes lokálně pozitivní dopady ty negativní důsledky výrazně převažují. Nejen dlouhodobě, ale v krátkodobých epizodách pociťujeme dopady vyšších teplot (například všechny měsíce od 5/2019 měly nadnormální hodnoty), a dokonce i změny ve srážkách. I když dlouhodobě (mnoho desítek let) se množství srážek na našem území nemění, jde před praxí tento fakt stále složitější obhajovat, když za posledních pět let činí průměrný srážkový deficit na území ČR 550 mm a deficit vodní bilance (srážky – výpar) oproti dlouhodobému průměru 1961–2000 dokonce více než 800 mm. Není těžké odvodit, že primárně je posun agroklimatických podmínek spojen právě s narůstajícím zemědělským suchem, tedy nedostatkem vláhy v půdě pro rostliny.

Tyto informace uvádí v červnovém vydání časopisu Úroda (6/2020) prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D., a s kolektivem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Mendelovy univerzity v Brně a Českého hydrometeorologického ústavu toto téma ve svém příspěvku podrobně rozebírají.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *